Úvod do strojního inženýrství - Vypracované otázky - Všichni Všem


Materiál je formátu doc

Vypracované otázky

Detail materiálu

Autor:
Přidáno: 23.09.2010 11:24
Kategorie: Zkoušky
Předmět: Úvod do strojního inženýrství
Známka: 1.2
Hodnoceno: 5x
Popis: Nevim jestli to bude u zkoušky,ale tomu kdo o Si vůbec nic nevi,tak mu to trochu pomůže.


Stáhnout materiál

Oznámkuj materiál: 1 2 3 4 5

Nahlásit materiál

Doporučit přátelům




Náhled materiálu: Pozor! Náhled nemusí odpovídat skutečnosti. (v náhledu chybí obrázky a formátování se může lišit)

Otázky ke zkoušce z SI vypracoval:Hyperformance

1/ Technická normalizace. Druhy norem, třídění a značení norem. Význam normalizace.

Technická normalizace obsahuje jen normy platné dle ČSN, obsahují třídu, skupinu, podskupinu a pořadové číslo normy. Např.: 01 je obecná třída,02 strojní součásti, 08 turbiny a další.V současnosti máme 99 tříd. Skupina a podskupina nám určují další rozdělení jednotlivých tříd pro značení v tech. výkresech. Dnes používáme normy dle ISO ČSN

2/Vyvolená čísla a normální rozměry, použití a význam ve výkresové dokumentaci a

normalizaci.
Viz, přednáška č.3 /vzorečky a výpočty/. :o(
Vyvolená čísla byla zavedena z důvodů stálých rozdílů v aritmetické posloupnosti.Tato nestejnoměrnost je nedostatkem pro využíti aritmetických posloupností pro stupňování číselných hodnot veličin.Pro malé hodnoty je stupňování příliš hrubé a pro velké je příliš jemné.Zkoumáním bylo zjištěno,že je vhodnější použít posloupnosti geometrické.Přičemž pro použití v tech. dokumentaci je nutné výsledky vhodně zaokrouhlit.Dle norem rozeznáváme čísla Teoretická,Přesná,Normální a Přibližná.Základní řady nejsou nijak omezeny,Označují se R5, R10, R20, R40.Odvozené řady se označují za lomítkem,např.: R10/3. Vyvolená čísla se používají pro stupňování délkových rozměrů a základních veličin parametrů.

3/ Tech. dokumentace, výkresová dokumentace,druhy. Požadavky na strojní výkresy.

Výkresy máme v několika různých formátech od A4 až po A0 přičemž A3,který je dvojnásobkem A4 atd.Formát A5 je povolen pouze v nutných případech. Každý výkres musí být dobře čitelný,obsahovat všechny potřebné a důležité údaje.Musí být přehledný,aby se v něm mohl orientovat každý pracovník ve výrobě a obsahovat jen takové množství čar a údajů,které jsou nezbytně nutné.

4/ Technické zobrazování. Umisťování obrazů základních i pomocných

Dle norem složitější obrazce kreslíme v promítnutí na nárysnu,půdorysnu a bokorysnu.Ovšem toto slovní označení je technicky nesprávné. Čily můžeme říct v pohledech ze všech nutných stran. Části které by nebyly dobře čitelné označujeme pomocí vynesených podobností,viz otázka č.11 .

5/ Zásady pro orientaci těles k průmětnám

Metoda E / zobrazování v 1. kvadrantu / je pravoúhlé rovnoběžné promítání na vzájemně kolmé průmětny,při kterém se poloha předmětu uvažuje mezi pozorovatelem a příslušnými průmětnami.Jde o rozvinutí předmětu do nákresny / pohled shora,zprava,zleva atd. /
Metoda A / zobrazování ve 3.kvadrantu / je pravoúhlé rovnoběžné promítání na vzájemně kolmé průmětny,při kterém se poloha předmětu uvažuje ve vztahu k pozorovateli za průmětnami.Průmětna se umisťuje mezi pozorovatele a předmět.Jde o rozvinutí průměten do nákresné roviny.

6/ Kreslení obrazů strojních částí neviditelných obrysů .

Neviditelné či zakryté obrysy a hrany kreslíme čárkovanou čarou.Tenká – pomocné čáry, Tlustá – vedlejší nebo podružné funkční závislosti, Velmi Tlustá – hlavní funkční závislosti.
Přičemž se musí dodržet, aby velikost čárek a mezer,byla po celé zobrazované délce stejná.
Zlomy a hrany jsou zakresleny čárkami, kde se napojuje více čar,také čárkami.

 

7/ Pomocné průmětny

– účel, umístění obrazů , označení , provedení (celé , částečné ),
pootáčení . Prostředky pro definici a zobrazení na technických výkresech.
Více viz otázka č.1 a přednáška č.2


8/ Zobrazování základních geometrických tvarů a konstrukčních prvků osamělých a
opakujících se.

Osamělé geometrické tvary zakreslujeme plnou čarou přičemž u kružnic,musíme vyznačit jejich středy.V případě opakování základních geometrických tvarů stačí zakreslit jeden s označením počtu opakování ostatních a do výkresu zakreslíme jejich umístění.Např.: u kružnic zakreslíme jen jednu s počtem opakování a u ostatních zakreslujeme už pouze středy.

9/ Přerušování obrazů ­ účel , použití , provádění ve výkresové dokumentaci.

Provádíme plnou nepravidelnou čarou,například vlnovkou nebo rovnou čarou se zlomy /“značka vyvolených“/ s pravidelným rozložením zlomů.Slouží nám k zjednodušení výkresů například u dílů které jsou příliš dlouhé, k ukončení částečně nakresleného obrazu nebo k označení rozhraní mezi pohledem a řezem u částečných řezů.


10/ Použití , značen í a využití měřítek na výkrese.

Neboli reprografie, jenž se využívá pro sdělování informací nejrůznějších grafických technik nebo technik strojového zpracování, či technik přenosu dat. Zjednodušeně řečeno, slouží pro grafické zmenšení velkých strojních součástí.Zakresluje se do výkresu vždy do pole v razítku,kde je pro něj přímo určené místo.Platí pro celý výkres. V případě, že na výkrese je nutné zakreslit některou další část nebo řez v jiném měřítku, zaznačíme toto měřítko nad vynesenou podobnost.

11/ Vynesené podrobnosti, principy a jejich použití na technických a výrobních výkresech.

Vynesená podrobnost se má kreslit tehdy,pokud danou část nelze zobrazit zřetelně.Popřípadě i ve zvětšeném měřítku.Dotyčná část se v základním obraze ohraničí kružnicí nebo oválem kresleným plnou tenkou čarou a označí se na odkazové čáře velkými písmeny řecké abecedy, případně jejich kombinací s číslicemi.Vynesená podobnost se označí shodně jako v základním obraze se zakreslením měřítka nad vynesenou podobnost.

12/ Kreslení řezů a průřezů – účel, definice, druhy, šrafování , označení , umisťování .

Místa kde provádíme řez na výkrese vyšrafujeme.Na hlavním obraze, označíme osu řezu a po stranách ji značíme šipkami určujícími směr pohledu v řezu. Druhy řezů : Příčný a podélný.Účelem je zobrazit vnitřní část obrazu,například vrtané součásti.Například zakreslení zvětšujícího se průměru vrtu apod.Řezy se umisťují na ose obrazu podle toho,ve kterém směru je řez veden /vedle,nad nebo pod obrazem/.

13/ Druhy řezů , průřezů , jejich použití a značení na výrobních výkresech.

Druhy řezů : Příčný a podélný. Jestliže prochází rovina řezu podélnou osou žeber,prutů, ramen apod. kreslí se tyto prvky v pohledu.Nesmí se kreslit v podélném řezu.Viz.ot.č.12
Šrouby,nýty apod. v řezu nešrafujeme.

14/ Kreslení průřezů a jejich použití .

Například pro kreslení hřídelí s měnícími se průřezy. Pro podrobné zakreslení tvaru hřídele.
Platí stejné podmínky jako pro řezy.Řeznou rovinu je nutné vést tak,aby se zobrazily charakteristické tvary předmětu.

15/ Průřezy sdružené , vysunut é , uvnitř obrazu. Řady průřezů .

Sdružené - Například hřídel s měnícím se průměrem kdy zaznačíme osy řezu a vedle hřídele na ose zakreslíme a vyšrafujeme jednotlivé průřezy.
Vysunuté – Kdy řez označíme pouze osou a na této ose zakreslíme podobu průřezu.
V některých případech,kdy nedojde zakreslením ke zhoršení čitelnosti výkresu zakreslit průřez přímo jako součást obrazu.

16/ Kreslení součástí rotačních a souměrných principy kótování .

Souměrnost předmětů /včetně rotačních/ se podle potřeby,v obraze označuje jejich osou, kreslenou tence čerchovaně přetaženou přes obrysovou čáru.Souměrné předměty se mohou zobrazit jen polovinou obrazu ,popřípadě čtvrtinou. Osy souměrnosti se v takových případech musí označit na přečnívajících koncích dvěma kolmými čárkami k ose /délka min. 3,5 mm/ .
Základní rotační geometrická tělesa se zakreslí a zakótují v jednom obraze.I nejsložitější předmět je složen ze základních dílčích geometrických tvarů.

17/ Rozvinuté pohledy, řezy, použití a principy jejich zobrazování .

Rozvinutým pohledem se zakreslují stěny zakřiveného předmětu tak, že se stěny rozvinou do roviny. Stěny ohýbaného předmětu tak, aby byly zobrazeny nezkresleně. Při tomto zobrazení se zakreslí obrysy plnou čarou a místa ohybů se označí čerchovaně.

18/ Kreslení krajních poloh pohyblivých částí a mechanismů .

Krajní polohy pohyblivých částí se zakreslí tenkou čerchovanou čarou se dvěma tečkami. Část předmětu zakrytá součástí v krajní poloze se považuje za viditelnou a kreslí se plnou čarou.Podobně se zakreslí i sousedící součást,pokud se má na výkrese ukázat vzájemný vztah součástí.Složitější sousedící součásti, kdy by bylo kreslení čerchovanou čarou moc pracné a nepřehledné, lze je nakreslit tenkou plnou čarou.

19/ Charakteristické případy zjednodušených obrazů jejich kreslení značení a kótování
na technických výkresech.

Příkladem je zobrazování úpravy povrchu.Souvislá úprava povrchu,zejména vroubkování,rýhování,žebrování,mřížování apod. se má v pohledech zobrazit zjednodušeně tenkými plnými čarami.Označení se může omezit jen na část plochy.
Předměty ze shodných prvků lze zobrazit v pohledu jako jeden celek.

20/ Kreslení opakujících se prvků , zásady kreslení .

Viz. otázka 29.Zakreslíme jeden prvek s učením polohy a rozměru a zapíšeme počet opakování prvku.U ostatních prvků zaznačíme pouze středy /u děr/.Popřípadě zaznamenáme rozteče mezi nimi pokud jsou rozmístěny nerovnoměrně.

21/ Kreslení tvarově symetrických těles, prostředky pro definování a kreslení na
výkresech.

Souměrné předměty se mohou zobrazit jen polovinou obrazu ,popřípadě čtvrtinou. Osy souměrnosti se v takových případech musí označit na přečnívajících koncích dvěma kolmými čárkami k ose /délka min. 3,5 mm/ .

22/ Kreslení přetvořených těles.

Jde o zakreslení konečného tvaru součásti do zobrazení jejího výchozího tvaru.Konečný tvar se kreslí plnou čarou, výchozí tvar pak čerchovaně /ohýbané trubky,háky apod./.Pokud jde o výkovek,je to opačně.

 

23/ Průniky a přechody mezi nimi.Principy a zásady pro jejich kreslení a kótování na výkresech.

Průniky a přechody mezi nimi se mohou zobrazovat zjednodušeně.Skutečný obraz průniku se může nahradit kruhovým obloukem nebo přímkou ,které přibližně odpovídají obrazu skutečného průniku. Zřetelné hrany viditelných průniků a přechodů se kreslí stejnými čarami,jako viditelné obrysy předmětu.Zaoblené se zpravidla nekreslí,pouze v případě,že je nutné je zobrazit.

24/ Všeobecná pravidla řezů, průřezů a podrobností .

Řezová plocha může být i zakřivená,ale vždy rozvinutelná.Sousedící plochy řezu se odlišují směrem šrafování.Úzké plochy se nešrafují,pouze se vyplní barvou.Plné součásti /nýty,šrouby,čepy atd./ se kreslí jen v příčném řezu, je-li to potřeba pro zjednodušené kreslení a kótování.V příčném řezu se takové součásti nekreslí ani na výkresech sestav.
Dlouhé plné součásti o stejném tvaru průřezu se kreslí jen v příčném řezu.Žebra a výztuhy také.Řezovou rovinu je třeba vést tak,aby se v obraze řezu zobrazily charakteristické tvary.

25/ Kótování – všeobecná ustanovení , základní pojmy, zapisování kót.

Délkové rozměry se na výkresech zapisují nad kótovací čáru rovnoběžnou s částí,jejíž rozměr určují.K vynesení slouží 2 rovnoběžné pomocné čáry a k ohraničení hraniční šipky.Zapisují se v milimetrech nebo metrech s přesností na tři desetinná místa bez zápisu jednotek.Viz. přednáška č.5 Úhly ve stupních,minutách a vteřinách včetně značení. Váhy v gramech se značkou s uvedením dvou desetinných míst.Kótovací čáry se kreslí plnou tenkou čarou a doporučuje se je umisťovat vně obrazu.Kótovací čára se nesmí ztotožňovat s čarou obrysovou, odkazovou ani osou ani být jejich pokračováním.

26/ Základní způsoby kótování – soustavy kót , zásady pro jejich použití .

Základy viz. otázka č.25 ,Soustavou se rozumí větší množství rozměrů na výkrese.Přičemž každý rozměr musí být vynesen a označen zvlášť, kótovací čáry se mohou protínat,nikoliv však ztotožňovat a vždy jen tak,aby obraz byl dobře čitelný a nehrozila záměna údajů.
U dvou a více rozměrů stejného směru se použije kótovaní od stejné základny /pomocné čáry/,řetězcové kótování /vedle sebe/ nebo smíšené kótování.

27/ Zvláštní způsoby kótování – úhly,poloměry, průměry, čtyřhrany a šestihrany, vrtané
díry, polohy děr (rozteče), úkosy, kuželovitosti, jehlanovitost, kruhové plochy.

Při kótování úhlů se kótovací čára kreslí jako kruhové oblouky se středem ve vrcholu úhlu.
U Oblouků udáním poloměru s připsáním písmene R buďto kótou středového úhlu,délkou tětivy nebo délkou oblouku na daném poloměru.
Díry s určením průměru díry a hloubky a zakreslením středu.Rozteče mezi středy děr.
Pro čtyřhrany a šestihrany se používá zjednodušené kótování kdy se zapíše značka + průměr dílu.

28/ Kótování a zobrazování sražení , zahloubení , zápichů , středících důlků , rotačních
součástí , křivkových obrysů , proměnných rozměrů . Značení na výkresech.

U zahloubení se zakótuje úhel zahloubení, u sražení rozdíl rovin v mm.U křivek a sklonů výšky obou stran skloněné roviny.

29/ Kótování tvarově souměrných a opakujících se konstrukčních prvků

V obrazech souměrných předmětů se mohou kótovat souměrně položené prvky pouze jednou tj. pouze na jedné polovině.U opakujících se prvků se zaznačí první prvek + poloha a počet opakování. U ostatních prvků se zaznačí pouze středy.

 


...
pokud chcete materiál celý, musíte si jej stáhnout (stažení je zdarma)

 
novinky

Přidat komentář

Ohodnoť materiál Vypracované otázky.


 
typ

Podobné materiály

Podobné materiály k materiálu: Vypracované otázky

lupa
Rychlá navigace
přejdi rychleji k hledaným materiálům


 
statistika
Statistika
Jak jsme na tom?

Studentů: 38628
Materiálů střední školy: 3603
Materiálů vysoké školy: 1593
Středních škol: 806
Vysokých škol: 63



© 2010 - 2019 Všichni Všem - Smluvní podmínky | Kde to jsem? | Kontakty | Reklama
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace