Andragogika - přednášky - Všichni Všem


Materiál je formátu doc

přednášky

Detail materiálu

Autor:
Přidáno: 15.09.2010 20:13
Kategorie: Poznámky
Předmět: Andragogika
Známka: 2
Hodnoceno: 5x
Popis: přednášky


Stáhnout materiál

Oznámkuj materiál: 1 2 3 4 5

Nahlásit materiál

Doporučit přátelům




Náhled materiálu: Pozor! Náhled nemusí odpovídat skutečnosti. (v náhledu chybí obrázky a formátování se může lišit)

ANDRAGOGIKA

- pojem andragogika nebyl, rozvíjelo se andragogické myšlení, ale pod jiným názvem
- andragogika = věda o vzdělávání dospělých a péči o dospělé (Palán) respektující komplexně zvláštnosti dospělé populace zabývající se její personalizací, socializací a enkulturací
- Andragogika jako věda o výchově dospělých, vzdělávání dospělých a péči o dospělého
- ve struktuře pedagogiky je dílčí pedagogickou disciplínou
- Předmět bádání pedagogiky dospělých: podstata, zákonitosti vzdělávání a výchovy dospělých a realizace vzdělávacího a výchovného procesu (etapy, organizační formy, metody, …)
- Důležité pojmy: dospělý, vzdělavatel, vzdělávaný (nikoli učitel, žák), výuka (nikoli vyučování) atd.
- od slova ago, agei = vést, vedu, anér andros = dospělý muž ( → dříve bylo vzdělávání např. pro Antiku výhradně pro muže, proto muž a ne člověk)

Je andragogika vědou
► empiricko-teoretickou nebo
► prakticko-normativní? (analýza: Palán, Lidské zdroje, str. 18-19)

Struktura andragogiky v klasickém pojetí
1) struktura andragogiky bez přívlastku:
- obecná andragogika
- srovnávací andragogika (komparativní)
- dějiny andragogiky (ne jako vědní disciplíny, spíše dějiny andragogické teorie a praxe
je název přesnější, dějiny andr. je pojem zavádějící vzhledem k mladosti vědy), andragogická didaktika (např. Mužík), gerontagogika (slov. geragogika) (P. Mühlpachr), penologická andragogika...aj.
2) struktura integrální andragogiky (dle Jochmanna) :
- výchova dospělých, vzdělávání dospělých, poradenství, sociální práce..

Andragogika široce pojatá
jako svébytná věda multidisciplinární, zahrnující nejen otázky výchovy a vzdělávání dospělých, ale široce chápanou všestrannou péči o člověka, tedy:
- výchova dospělého (politická výchova, občanská výchova, kulturní výchova, zdravotní osvěta …)
- vzdělávání dospělého
- péče o člověka (personální management, sociální práce, gerontologie, poradenství …)

Proces emancipace andragogiky v českém (čs.) prostředí
- a) dříve byla andragogika jako dílčí disciplína pedagogická – pedagogika dospělých – trvala několik desetiletí až do 20.let 20století
- b) jako dílčí disciplína pedagogická – andragogika – na počátku 90.let bez ideologického hodnocení – a stále více však vnímána jako dílčí disciplína
- c) andragogika mimo pedagogiku – svébytná disciplína
- d) nově : integrální andragogika – široký multidisciplinární obor – Vladimír Jochmann

Centra rozvíjejíní andragogické teorie :
- absence ústavu Akademie věd v ČR
- andragogika nemá svůj ústav a ten výzkum se rozvíjí na univerzitních pracovištích - katedry na filozofických fakultách
- každou vědu posouvá dále ten základní (fundamentální) výzkum – ten hýbe vědou a právě v akademii věd se ten výzkum nachází

Univerzitní pracoviště :
- Katedra andragogiky a personálního řízení FF UK Praha – vedoucím katedry Milan Beneš
- Katedra sociologie a andragogiky FF UP Olomouc – spojeno s působením Vl. Jochmanna
- původně VŠ J.A. Komenského a dnes soukromá Univerzita J.A. Komenského – vznikla na dvou oborech a to andragogické a speciální pedagogiky

Zdroje andragogických informací
- výkladové slovníky (Palán)
- odborné periodikum (andragogika)
- monografie – Beneš, Mužík, Bočková
- sborníky (z andragogických konferencí) a dokumenty ke vzdělávání dospělých

___________________________________________________________________
Konstituování vědní disciplíny - andragogika

Pojem andragogika poprvé užil v roce 1833 ALEXANDR KAPP (Němec), který ho užil jako analogii k pojmu pedagogika.
A. Kapp napsal publikaci Andragogika nebo-li vzdělávání v dospělém věku (1833)
= věda o výchově dospělých, vzdělávání dospělých a péči o dospělé respektující všestranně zvláštnosti dospělé populace a zabývající se její personalizací, socializací a enkulturací (Palán, Lidské zdroje, str. 16)
Kapp versus (proti) Herbart
- proti Kappovi vystoupi J.F. Herbart a Kapp byl zapomenut – pro prosazení pojmu byla tedy ještě dlouhá cesta  a.= disciplína odlišná od pedagogiky. Johannem Friedrichem Herbartem odmítnuto, předmětem výchovy mohou být jenom děti, nikoli dospělí, pokud bychom připustili, že se mají vychovávat a vzdělávat dospělí, tak by vznikla všeobecná nedospělost. Proto zapomenuto

meziválečné období:
r. 1921 Eugen Resestock Huessy (Hísi)
- německý pedagog Eugen Rosenstock-Huessy z Akademie práce ve Frankfurtu, pojem použil ve Výroční zprávě Akademie práce. Jeho myšlenky nekaceptovány.
dále : R. Livingstone, Paul Natorpe, E. Spranger, W. Flitner, P. Barth

J. Dewey (Ďjúji) a jeho Demokracie a výchova a Edward Lee Thorndike a jeho výzkum docility dospělých
- rozvíjeli andragogické myšlení, ale nekonstituovali andragogiku jako vědní disciplínu

Ten Have (40 léta 20.století)
- až od přelomu 40-50let 20.století můžeme hovořit o nově vzniklé utvářející se vědní disciplíně

Heinrich Hanselmann
- dílo : Andragogika.Povaha, Možnosti, hranice a hranice vzdělávání dospělých (1951)

Franz Pöggeler
- byl pořadatelem obsáhlé encyklopedie andragogiky až do 20.let 20 století
- dílo : Úvod do andragogiky:základní obsah vzdělávání dospělých (1957)

Michaelo Ogrirovič
- dílo: Problemy andragogije (1959)

_________________________________________________________________
Svět vzdělávání dospělých

Svět vzdělávání dospělých je : pestrý, otevřený, dynamický, nepřehledný
Pestrý – silná tématická různorodost a široký záběr, nabídka vzdělávacích aktivit – v čem chce být člověk vzdělán  v oblasti školství, občanské, vzdělávací prostředí
Bohatý – týká se kvantitativní roviny – mnoho institucí, mnoho účastníků, mnoho peněz se zde vyskytuje
Otevřený – měl by být důsledně demokratický, oslovující kohokoliv
Dynamický – zn.to velmi silná proměnlivost (v institucích)
Nepřehledný – témat je hodně, institucí, cílů..

- když chceme zmapovat svět vzdělávání dospělých  klíčové otázky :
a) čím je upraven? Legislativa, normy, zákony
b) kdo se v něm pohybuje? Lektoři, akreditace
c) koho oslovuje? Negramotní, funkčně negramotní, vysoce gramotní
d) kam směřuje? V ČR i jinde, cíle, k čemu máme být vzděláváni

Kořeny vzdělávání dospělých
- úvahy, ideje vzdělávání dospělých již u Aristotela a Platona  nejdéle by měli být vzděláváni ti, kteří zastávají důležitou funkci, místo v obci
- praktická rovina se týkala jen malých cílových skupin – např. rozvoj vzdělanost v klášterech
- širší uspořádání vzdělávání dospělých se datuje do přelomu 18. a 19. století – velký hospodářský rozvoj – v Rakousku nechtěli ztratit krok s ostatními zeměmi  MARIE TEREZIE přijetím školského systému, jinak první uspořádání vzdělávání dospělých v širším měřítku se datuje již od osvícenství, kdy byla snaha orientovat se ve světě, vzdělávat se, aby nebyli odkázáni na druhé
- dále doba průmyslových revolucí, někde dříve jinde později  náročnější pracovní postupy vyžadovali rozhlédnutější a vzdělanější pracovníky
- dále období konstituované novodobými zákony, aby měli všichni vyrovnané příležitosti uplatnit se


________________________________________________________________
Tradice vzdělávání dospělých na našem území

• Zaměření na vývoj praxe vzdělávání dospělých na našem území, nikoli na teoretické koncepce (v tom nejvýznamnější: Jan Amos Komenský - Vševýchova z Obecné porady o nápravě věcí lidských)
• Z praxe vzdělávání dospělých do počátku 19. století: například husitská polní kázání
• Významnější rozvoj vzdělávacích aktivit směřovaných speciálně k dospělým – od počátku národního obrození
(obecně ve světě: významný rozvoj vzdělávání dospělých od počátku 19. století)

• 3 Hlavní linie rozvoje vzdělávání dospělých v našem prostředí (platí i pro zahraničí)
a) linie národnostní – vznikali subjekty, spolkové činnosti, které se snažili upevnit národní povědomí, znalost jazyk, literatury a národních dějin - například tzv. Národní jednoty (pošumavská, severočeská …)
b) linie sociální – pozdvižení nejširších vrstev společnosti, hojně směřováno k dělnictvu. Souvisí se zřetelem k jednotlivci a jeho uplatnění v životě, je s ním spojen andragogický filantropismus (lidumilství) např. J.B. BASEDOW – například Dělnické vzdělávací spolky. Úsilí filantropistů (výchova je nástrojem pozvednutí bědných vrstev obyvatelstva)
c) linie kulturní (obesně osvětová) – kulturně vzdělávací aktivity - divadlo, pěvecké spolky

• Další charakteristika rozvoje vzdělávání dospělých + příklady subjektů
- též vzdělávací iniciativy církví v podobě tzv. nedělních škol (obsah: trivium + věrouka),
- v průběhu 19. století nástup necírkevních subjektů, spolků, zvláštních institucí, nestátních!
- vzdělávací iniciativy pro ženy – Americký klub dam – týká se žen, který založil VOJTA NÁPRSTEK – pořádal vzdělávací akce pro pražské gramotné ženy, měl zprostředkovat vzdělávání týkající se techniky  po roce 1989 obnoven. Nebo Ženský klub český
- vznikala tělovýchovná hnutí – Sokol, Orel
- Univerzitní extenze - pův. z Anglie, Skotska, u nás adresované široké veřejnosti, pro ty, kteří nestudovali univerzitu  ¬OTAKAR HOSTINSKÝ – inicioval univerzitní extenzi, zabýval se estetikou. Cílem byla popularizace vědy nejširším vrstvám neuniverzitní veřejnosti, mimo sídla univerzit. Přednášky významných představitelů vědy, kultury, ve kterých se iniciovali i T.G.M, JAROSLAV VRCHLICKÝ
- vzdělávací iniciativy politických stran: po sociální demokracii další strany (1896 Dělnická akademie – vzdělávací centrála, pak Ústřední škola dělnická, Lidová akademie, Svobodné učení selské)
- Národní jednota (pošumavská, severočeská...) – obranný spolek, který se snažil kvantitativní nepoměr vyrovnat vzdělávacími nabídky

• Nové rysy ve vzdělávání dospělých po roce 1918:
- Evropa si z nás mohla brát příklad v bohatství co se týče institucí a obsahové rovině
- Podíl státu na vzdělávání dospělých tvorbou legislativy - MŠANO iniciuje a přijímá lidovýchovné zákony, které se týkali širokých vrstev obyvatelstva, např. o obecných lidových knihovnách a zákon o lidových kurzech občanské výchovy (1919)
- MŠMT dříve ministerstvo kultury a vyučování, pak MŠANO = ministerstvo školství a národní osvěty
- rozvoj tzv. lidových škol, vyšších lidových škol (volné kursy zejm. všeobecně vzdělávací)
- podíl státu na organizování a koordinování vzdělávání dospělých – vznikaly Osvětové sbory, pak Osvětový svaz, což byl koordinační orgán  pak se změnil od roku 1925 na Masarykův lidovýchovný ústav = zastřešující orgán ve vzdělávání dospělých mezi dvěma válkami – členem byl i Sokol, Matice slovenská, Dělnická akademie  všechny tyto instituce zastřešuje
- konaly se Celostátní osvětové sjezdy, vznikala první publikační činnost, knihovnický odbor …
- významný rozvoj podnikového (firemního) vzdělávání: prototypem Baťovy školy práce

• Změny po roce 1948:
- za 2. světové války byl umlčen český národní kulturní živel, tedy i dopad na vzdělávaní dospělých
- 45-48 znamenal rozkvětové období a návrat k prvorepublikové pestrosti
- 48 – razantní dopad na vzdělání celé
 byl nastolen monopol státu na vzdělávání - likvidace všech nestátních subjektů vzdělávání dospělých
 ideologizace výchovy a vzdělávání - nestátní subjekty ukončili svou činnost, aby bylo přijato monopolní vzdělávání v rámci ideologie
 direktivní centralismus, kompetence ministerstev, centrální plánování (pětileté plány) - z centra vznikají normativy v nichž se vzdělávání realizuje
- po zákonu ZDEŇKA NEJEDLÉHO už nejsou soukromé školy
- silná kvantitativní redukce

• Změny po roce 1989:
1. deideologizace,
2. konec monopolu státu na vzdělávání, odstranění direktivně centrálního řízení  významný kvantitativní nárůst
3. vznik mnoha nových subjektů, vzdělávání dospělých – trh nabídky a poptávky,
4. žádné centrální plánování
5. vzdělávání dospělých jako předmět podnikání – živnost volná, ne vázaná
6. legislativa?

absence legislativních podkladů do roku 2006: Jaký nový zákon upravující vzdělávání dospělých vyšel?
činnost MŠMT – akreditace vzdělávacích programů, koordinační trend: AIVD

 Námět k úvaze: Co z tradic je stále životné, podnětné i pro dnešek?

Legislativa :
- dříve absence legislativy x dnes už to neplatí
- jedná se o zákon, který upravuje oblast vzdělávání dospělých a je to…………………(zjistit) + další 3 zákony, které souvisí se vzděláváním v 1-2 článcích – jeden z nich je z. č. 111/1999Sb. o vysokých školách a říká, že vzdělání na VŠ se uskutečňuje ve formě prezenční a distanční + § o celoživotním vzdělávání

____________________________________________________________
Celoživotní učení

Historie ideje celoživotního vzdělávání: od Platona, přes Komenského až do druhé poloviny 20. století
- úvahy, ideje vzdělávání dospělých již u Aristotela a Platona  nejdéle by měli být vzděláváni ti, kteří zastávají důležitou funkci, místo v obci
- J.A.Komenský – není považován za andragoga, protože nenapsal žádné andragogické dílo
- „Každý věk je určen k učení a tytéž meze jsou člověku dány pro učení“ (v díle : Obecná porada o nápravě věcí lidských) – je zde kapitola edukace – utváření osobnosti – vševýchova = pampédie
• Z praxe vzdělávání dospělých do počátku 19. století: například husitská polní kázání
• Významnější rozvoj vzdělávacích aktivit směřovaných speciálně k dospělým – od počátku národního obrození
(obecně ve světě: významný rozvoj vzdělávání dospělých od počátku 19. století)

Aktuální téma přelomu tisíciletí:
Vzdělání nabyté v dětství a mládí nestačí pro celý život. Je to chyba školy (může škola připravit pro celý život?) nebo zákonitost společenského vývoje?
→ není to chyba školy – člověk není v žádném okamžiku připraven a to vyvstává otázka další – a plní si škola své osnovy? → školou to není – společenský vývoj se zastavil
Například: ILLICH, Ivan. Deschooling Society. 1971
- Illich (Ilič) – zastával názor, že škola jako společenská instituce není schopna připravit člověka na život
Foundation of LifeLong Education (1976) : „Celoživotní vzdělávání je proces dosahování osobnostního, sociálního a profesního rozvoje, trvající v průběhu života jednotlivců, za účelem zdokonalení kvality života jak jednotlivců, tak společnosti.“

Celoživotní vzdělávání = celoživotní učení

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj = OECD (1994) : „Celoživotní učení je kontinuální proces, který stimuluje a zplnomocňuje jednotlivce k získávání všech znalostí, hodnot, dovedností a porozumění, který potřebuje v průběhu života a k jejich používání se sebedůvěrou, kreativitou a uspokojením ve všech rolích, okolnostech a prostředcích.“

- Formální vzdělávání – institucionalizované vzdělávání v subjektech školského systému
- Neformální vzdělávání – vzdělávání realizované různými subjekty vně školského sytému
- Informální vzdělávání – ostatní vzdělávání, neinstitucionalizované, nesystematické
- První vzdělávací cesta – pojem v komparativní pedagogice
- Formální vzdělávání se týká spíše školskými subjekty
- Neformální – to, které je realizované spíše pro dospělé a to jinými subjekty vně školského systému


_______________________________________________________
UNESCO a jeho iniciativy k celoživotnímu učení:


UNESCO = Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu – 1946
E = education – vzdělávání
– UNESCO přineslo určité iniciativy v tříbení koncepce celoživotního vzdělávání, rozvoj projektů CŽV pro různé oblasti světa.
– Konaly se světové konference, sekce vzdělávání dospělých, vznikaly dokumenty k CŽV
Co může strategický dokument?
- není možné pro všechny státy sestavit 1 model jak vzdělávat dospělé, jak je motivovat  je třeba respektovat kulturní, sociální a ekonomické podmínky státu
- integraci vzdělávání dospělých a formálního systému vzdělávání
- doporučení státům a jejich vládám o právní a ekonomické podpoře celoživotního učení

● UNESCO založeno 1946
Mezinárodní konference o vzdělávání o dospělých v roce 1949 v Helsinkách (Dánsko) – strategie boje proti negramotnosti v celoživotním měřítku
● 1948 Bejrút: rozhodnutí o soustředění na problematiku vzdělávání v dospělém věku
● 1949 Helsingor: Mezinárodní konference o vzdělávání o dospělých v roce 1949 v Helsinkách (Dánsko) – strategie boje proti negramotnosti v celoživotním měřítku
• 1960 Montreal (Kanada) – konference o vědeckotechnickém rozvoji
● 1972 Tokio: dokument Learning to Be. The World of Education Today and Tomorrow
● 1985 Paříž: existenční důležitost naplňování práva na vzdělávání kohokoliv z jakékoli části světa, problematika vzdělávání problémových skupin obyvatel a příprava vzdělavatelů dospělých
● 1995 Kodaň: sociální summit, vzdělávání a celoživotní učení je prostředkem v boji proti chudobě
• 1997 v Hamburgu – vzdělávání v 21.století, dokument „Agenda pro budoucnost“

Další významné počiny k problematice celoživotního učení:
- závěry jednání sociálního summitu konaného v roce 1995 v Kodani – vzdělávání a celoživotní učení je významným prostředkem v boji proti chudobě
- vydání Zprávy Mezinárodní komise UNESCO pro vzdělávání pro 21.století (tzv. Delorsovy komise) pod názvem : „Learning: The Treasure Within“ (přeloženo na – Učení je skryté bohatství – ve zdrojích uváděno také jako Učení:celoživotní poklad)
- vydáno 1996
Aktuální témata celoživotního učení v dokumentu bylo např.:
● respektování kulturních a sociálně ekonomických podmínek
● integrace vzdělávání dospělých a formálního systému vzdělávání
● doporučení státům o právní a ekonomické podpoře celoživotního učení
● svoboda individuální volby cesty ke vzdělání + odpovědnost jedince za výběr
● vytváření takových podmínek, aby každý jedinec mohl optimálně rozvinout svůj osobnostní potenciál
Celoživotní učení jako vzdělávání nebo jako průvodce dospělého po celý život.  vyzdviženy byly tak 4 pilíře celoživotního učení:
1. učit se vědět,
2. učit se konat,
3. učit se spolužít,
4. učit se být.

Celoživotní učení je proces dosahování osobnostního, sociálního a profesního rozvoje, trvající v průběhu života jednotlivců, za účelem zdokonalení kvality života jak jednotlivců, tak společnosti. (UNESCO, 1976)

EU a idea celoživotního učení
- proces celoživotního učení není důležitý jen pro jednotlivého člověka, ale pro celou společnost
- není jedna jednotná analogie pro Evropu, protože vzdělávání a školství je pouze v kompetenci jednotlivých států
- za vzdělávací politiku EU je považován spíše souhrn aktivit a iniciativ EU v oblasti celoživotního učení
- v Maastrichtské smlouvě jsou vymezeny kompetence vzdělávání jednotlivých států
- Bílá kniha o vzdělávání (evropská)  zde bylo formulováno „Směřování k učící se společnosti“
Celoživotní učení je v zájmu společnosti, je v zájmu jednotlivce.
- Lisabonská strategie  Memorandum o celoživotní učení
- Idea celoživotního učení dnes = směřování k učící se společnosti

Obsah:

vzdělávání dětí a mládeže + vzdělávání dospělých

vzdělávání dětí a mládeže: min. základní vzdělání(= všeobecné)
+ profesní příprava (odborné vzdělání)
vzdělávání dospělých: dosažení vyššího stupně vzdělání
nebo zdokonalení profesní připravenosti, případně změna profesní připravenosti
nebo uspokojování individuálních vzdělávacích potřeb (rozvoj zájmů)

Charakteristiky celoživotního vzdělávání:
- představuje novou životní dimenzi člověka
- je všeobecné, týká se všech členů společnosti bez rozdílu
- je demokratické, zpřístupňuje vzdělání komukoli kdykoli v průběhu života
- je dynamické, neustále proměnlivé
- je prostředkem rozvoje jednotlivce a celé společnosti

Kompenzační funkce celoživotního učení:
zmírnění či odstranění vzdělávacích deficitů z období dětství a mládí (negramotnost či funkční negramotnost, dílčí deficity ve vzdělání)

►Témata k úvaze:
1. Je celoživotní učení utopií – nezbytností – samozřejmostí?
2. Co ovlivňuje postoje dospělých ke vzdělávání?
3. Připravuje česká škola své žáky na to, že se budou celý život vzdělávat? Jak to dělá nebo jak by to měla dělat?

Otázka : Jaká je – bude – by měla být učící se společnost?  jaké charakteristiky by měla mít  charakterizovat od Palána
Palán – Učící se společnost :
Podle některých teoretiků jedno ze základních východisek při řešení globálních problémů. Obecný trend moderní společnosti, kdy vzdělávání dospělých přestává být izolovaným jevem, ale je pojímán v kontextu národních i nadnárodních, politických a sociálních změn i systémových změn ve vzdělávání.
Je to taková společnost, kde je zajištěn všeobecný přístup ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace, kde jsou občané ke vzdělávání všestranně motivováni, povzbuzováni a podporováni všemi veřejnými institucemi a pokrok ve studiu je společností certifikován a uznáván jako základní hodnota. Základem této filozofie je právo jednotlivce na osobní zdokonalování a růst.

_______________________________________________________________
Vzdělávání seniorů (U3V = UTA)

- je zapotřebí projektovat vzdělávací akce tak, že jsou právě pro tuto cílovou skupinu? –seniory?
- Vzdělávání seniorů mimo školský systém x vzdělávání seniorů v školském systému
- Asociace Univerzity 3.věku = národní volné sdružení univerzity 3.věku podle příslušného §

Podmínky :
- aby to byla třetí věk  tak to musí být ti, co pobírají starobní důchod
- Francie – 70.léta
- ČR – rok86 – nejprve to bylo na FF Olomouc se spoluprácí ČČK, na LF UK ryze univerzitní
- Univerzitní je v tom, že jsou pouze pro ty, co mají maturitu a univerzitní charakter to je i v obsahu látky
- Neuniverzitní je v tom, že to není akreditované, není to akreditovaný program, nejsou tam zkoušky
- neměli by tam být výdělečně činní
Program :
- v ČR i ve světě je několik podob U3V
- realizují se tam přednáškové cykly – teď v zimním semestru je na uhk „EU známá-neznámá“
- prorektorka Musilová – opatrovatelka U3V
- aktivizační metody, participační styly výuky
- Jihočeská univerzita – uč. Šemberová horovala pro kurzy a cykly seminářů, že musí něco vypracovat

DÚ: Podívat se na U3V jiných univerzit

Rada vlády pro seniory a stárnutí populace – MPSV – Vzdělávání seniorů je argumentem pro ...???  předsedou je Petr Nečas (ministr práce)
DÚ : podívat se kdo je dalším členem a v čem ještě pracuje
Národní program přípravy na stárnutí – 2.program, dokument

3.11. Neprezenční vzdělávání – pojmy :
neprezenční vzdělávání, distanční, korespondenční

_____________________________________________________________________
Andragogická didaktika

- dílčí andragogická disciplína ať v pojetí většinovém, tak v pojetí integrální andragogiky – v pojetí VLADIMÍRA JOCHMANA
- místo ve struktuře andragogiky
- předmět disciplíny : podstata a zákonitosti výukového procesu dospělých a jeho realizace
- autoři : MUŽÍK, BOČKOVÁ, PRŮCHA, ZLÁMALOVÁ? EGER  současní androdidaktikové. Bočková není přímo andragogička, ale popsala i výukové metody. Průcha je to jiný než to co je znám – je to Jiří (z pedagogiky je to Jan), Eger se zabývá neprezenčním vzděláváním
Výukový proces – zjistit definici pojmu – co to je  + další
 


...
pokud chcete materiál celý, musíte si jej stáhnout (stažení je zdarma)

 
novinky

Přidat komentář

Ohodnoť materiál přednášky.


 
typ

Podobné materiály

Podobné materiály k materiálu: přednášky

lupa
Rychlá navigace
přejdi rychleji k hledaným materiálům


 
statistika
Statistika
Jak jsme na tom?

Studentů: 34965
Materiálů střední školy: 3527
Materiálů vysoké školy: 1572
Středních škol: 751
Vysokých škol: 63



© 2010 - 2017 Všichni Všem - Smluvní podmínky | Kde to jsem? | Kontakty | Reklama
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace