10) Obraz sociálních vztahů, jejich projev v próze - Všichni Všem

 10) Obraz sociálních vztahů, jejich projev v próze a poezii v 2. polovině 19. století

Padesátá léta

-          Bachův absolutismus

-          silná cenzura naší literatury

-          kulturní a politický život ustává

-          ti, co nesouhlasí s režimem jsou trestáni (vězení, vyhnanství - K. H. Borovský, Karel Sabina, Frič)

-          řada literátů se odmlčela (nevydávali knížky)

-          Bachova zpátečnická vláda přivedla Rakousko do krachu => vyvrcholení krachu 1859 (válka v Itálii prohrána)

-          končí Bachův absolutismus

Šedesátá léta

-          nastolena parlamentní vláda

-          1860 vydává František Josef I. Říjnový diplom

-          Češi očekávali, že se jim dostane více práv, ale byli velmi zklamáni, protože ústava nezaručila rovnoprávnost Čechů a Němců

-          v českém společenském životě dochází k rozpouštění politické strany na mladočechy a staročechy (Palacký; chtěli ustupovat a vyjednávat s Vídní)

-          1867 dochází k tzv. Rakousko-Uherskému vyrovnání (dualismus), kdy se rozdělilo podle řeky Litvy na Předlitavsko a Zalitavsko (Češi patří do Předlitavska; centrum ve Vídni; Slováci do Zalitavska - centrum v Budapešti)

-          situace se opět zhoršila

-          cenzura zesílena a politický i společenský život pod silnou kontrolou

Národní divadlo

-          od konce 18. století touží český národ po svém vlastním divadle

-          bylo potřeba získat privilegium a pozemek

-          uskutečnila se sbírka pod heslem: Národ sobě

-          1862 bylo otevřeno Prozatímní divadlo

-          1868 položen základní kámen pro Národní divadlo

-          1881 slavnostní otevření divadla

-          v divadle vypukl požár

-          byla vypsána druhá sbírka – za jeden měsíc se vybralo více peněz, než v 1. sbírce za 30 let

-          1883 druhé otevření – Libuše

-          umělci, kteří se podíleli na výzdobě: Mikoláš Aleš – Má vlast; František Ženíšek – první opona; Václav Hynais – druhá opona

-          skladatelé, kteří komponovali pro ND: Bedřich Smetana; Antonín Dvořák; Zdeněk Fibich

Jakub Arbes

(1840 - 1914)

-          studoval techniku

-          věnoval se novinařině (Národní listy) => musel odejít a psal literaturu, aby se uživil

Ďábel na skřipci

-          poslal ho Nerudovi => líbil se mu

psal romaneta:

-          příběh s tajemstvím, které se na konci rozumně vysvětlí

romaneta:

Ukřižovaná

Zázračná madona

Etiopská lilie

Svatý Xaverius

-          podtitul Pražské romaneto

-          o domnělé záhadě obrazu v malostranském kostele sv. Mikuláše

romány:

Kandidáti existence

-          snaží se naplnit myšlenky utopického socialismu

Moderní upíři

Štrajchpudlíci

-          prostředí dělníků

Nesmrtelní pijáci

Jan Neruda (prozaik)

(1834 - 1891)

Arabesky      

-           pojem je z výtvarného umění a znamená drobnou kresbu

-           nejznámější povídka se jmenuje Byl darebákem

Trhani           

-           povídky o lidech pracujících s výbušninou (především cesty pro železnici)

Povídky malostranské

-          kniha obsahuje 13 povídek, které zachycují dětství a mládí Jana Nerudy v Ostruhové ulici (nynější Nerudova)

-          autor zde vystupuje jako malý chlapec nebo se stylizuje od jiných postav např.
Jan Hovora, Václav Bavor

-          obsahuje povídky: Doktor Kazisvět, Hastrman, Jak to přišlo, Pan Rybář, Vojtíšek, Přivedla žebráka na mizinu, Týden v tichém domě, Pan Ryšánek a pan Schlégl, Pan Vorel, O měkkém srdci paní Rusky, Večerní šplechty, U Tří Lilií, Svatováclavská mše...

-          kritizoval maloměšťáctví - pomluvy, pokrytectví, lhostejnost, touha po majetku

-          hlavními postavami jsou především střední a chudší vrstvy, podivíni a žebráci

Vítězslav Hálek (prozaik)

(1835 - 1874)

-           jako prozaik psal především povídky

Na vejminku

-           vztahy rodičů a dětí, výměnkářská otázka

Muzikantská Liduška

-           touha po majetku; zatvrzelost a neústupnost vesnických lidí; peníze určují lidské vztahy

Karolína Světlá

(1830 - 1899)

-           pocházela z bohaté pražské rodiny Rottů

-           její sestra byla Sofie Podlipská

-           provdala se za Mužáka

-           Světlá je literární pseudonym, který má podle vesničky v Podještědí, kam odjela na delší čas, když jí zemřela jediná dcerka

-           vesnička Světlá byla rodištěm jejího manžela

-           byla důvěrnou přítelkyní Jana Nerudy; z tohoto přátelství se dochovala korespondence

-           na motivy dopisů byl natočen film "Příběh lásky a cti"

-           byla především prozaička

1) povídky a romány z vesnického prostředí (tzv. Ještědské prózy)

-           hlavními hrdinkami jsou především ženy, které dávají přednost své pověsti a zákonům společnosti než lásce

Frantina

Nemodlenec

Kantůrčice

Vesnický román

2) povídky a romány z městského prostředí

Černý Petříček

-           Zajímavost: v jejich povídkách Kresby z Ještědí se objevuje povídka s názvem
Hubička - povídka se líbila Elišce Krásnohorské, která napsala libreto ke Smetanově opeře

Kritický realismus

Znaky

1)      realismu jako směr se objevuje poprvé u ruchovců, lumírovců a májovců

2)      kritický realismus        díla s venkovskou tématikou

                                                historická próza

-           autoři se soustředí na sociální prostředí; kladou důraz na detail