Světová a česká divadelní tvorba 20. století - Všichni Všem

 Světová a česká divadelní tvorba 20. století

(B. Brecht, G.B. Shaw, V+W, absurdní drama, V. Havel, divadla malých forem)

Světová divadelní tvorba

Bertolt Brecht

- dramatik, režisér, divadelní teoretik

- tvůrce tzv. epického divadla

- (snaha rušit divadelní iluzi, otevřená scéna, vypravěčský komentář)

- autor dramat společensky kritických, protiválečných a protifašistických

Matka Kuráž a její děti

–      divadelní hra, hl. postavou je Anna Fierlingová, které se říká Matka Kuráž. Má 3   děti – syny Eilifa, Švejcara a němou dceru Katrin. Příběh se začíná odvíjet od okamžiku, kdy Eilif a přes zákaz vstupuje do vojska. Matka však se švédskými oddíly táhne Německem a Polskem. První těžkou ránu jí osud zasadil, když zemřel Švejcar. Zanedlouho Eilif a Katrin, která se snažila bubnováním přivolat pomoc pro děti ve městě. Někdo ji kvůli tomu zastřelil. Matka Kuráž odchází s vojskem zase dál, táhne svůj vůz a nemá jinou možnost, neboť válka je její obživou.

–      ve své hře ukazuje na utrpení lidu za třicetileté války

Strach a bída Třetí říše

Žebrácká opera

George Bernard Shaw

- irský spisovatel, dramatik, esejista, kritik

- roku 1925 obdržel Nobelovu cenu za literaturu

- napsal přes 80 divadelních her, v nichž nešetřil vtipem, satirou a kritikou společenského

života

Pygmalion

–      hl. postavou je starý mládenec Higgins, profesor fonetiky, který se vsadí s přítelem, že naučí květinářku Lízu spisovně mluvit a vychová z ní pravou dámu. Po půl roce se mu to povede a sázku vyhraje. Líza pochopí, že jí opovrhuje kvůli jejímu vzhledu a proto od něj odejde.

Česká divadelní tvorba

Divadelní avantgarda

- jedná se o netradiční divadelní formy, které vznikaly ve 2. polovině 20. let

- využívali zvláštní zvukové efekty

- herci navazovali kontakt s diváky

- hry byly prokládány zpěvem, tancem – charakter revue

Osvobozené divadlo

Jiří Voskovec + Jan Werich + Jaroslav Ježek

- forbína – rozhovor V+W s diváky – nepřipraven

- na scénu tato trojice vystoupila v roce 1927

Vest Pocket Revue

– uvolněný dramatický žánr plný humoru a komiky, parodují tradiční drama a operu

- ve 20. letech kritizovali satirickou formou nezaměstnanost – „Těžká Barbora“

- ve 30. letech upozorňovali na nebezpečí šířícího se fašismu, patří sem hry:

Caesar

-       historický námět – opět kritika fašismu. Ukázka: Píseň: Pochod plebejců (chudých).       Vyjadřuje, že je důležitá občanská svoboda, okovy a řetězy na ně neplatí = ty zreziví. Můžeme je odbourat jen když půjdou proti zdi a zbourají jí.

Osel a stín

-       děj se odehrává v Řecku (histor.námět), kritika úředníků, fašismu. Zubař (Nejezchlebos) si lehne do stínu od osla a jeho pán (Skočdopolis) chce po zubařovi zaplatit za ten stín. Zubař však nechce a tak se spor táhne až k soudu. Když zjistí kolik je s tím problémů chtějí spor zrušit, zabíjí osla = spor už je podle nich ukončen.  Hippodromos – zastánce chudých lidí. Kontokorentu

-       zastánce bohatých lidí, prodával otroky.  Příběh je doprovázen písněmi.

        Kat a blázen = stejnojmenná píseň, kritika diktatury.

Golem

- V+W si společně zahráli ve filmu Pudr a benzín

- těsně před válkou bylo divadlo násilně uzavřeno pod nátlakem fašismu, V+W museli emigrovat

Divadlo E. F. Buriana

-   založil divadlo D34, D v názvu značilo divadlo, dnešek, dělník či dílo a číslo se měnilo

               podle letopočtu druhé části sezony

-       na rozdíl od Osvobozeného divadla je to divadlo režisérské, zaměřuje se na uvádění

                  starších i současných prozaických děl, prolínaly se textové, mimické, hudební,

                  výtvarné, taneční a světelné prvky

-  hráli především vlastenecké hry

-  před válkou záměrně posilovali vlastenecký charakter jednotlivých postav

E. F. Burian

- narodil se v Plzni

- herec, hudebník a režisér

- v roce 1927 založil vlastní hudební soubor Voiceband

- roku 1941 bylo divadlo uzavřeno gestapem a E. F. Burian byl v koncentračním táboře

- divadlo bylo znovu otevřeno po válce jako D46 a po Burianově smrti bylo přejmenováno na Divadlo E. F. Buriana

Absurdní drama

-       vzniká v 50. letech v Anglii

-       hl. hrdina je ukázán v krajní situaci, často zažívá pocit úzkosti

-       nepřítomnost souvislého děje, podtržena absurdita života

-       vulgární jazyk

-       chybí divadelní kulisy

Samuel Beckett

- psal hry i romány

Čekání na Godota

–      neprobíhá zde žádný děj, setkávají se zde dva tuláci a čekají na neznámého Godota, který jim má změnit život k lepšímu, absurdní závěr – Godot nepřijde, protože neexistuje

Eugené Ionesco

Plešatá zpěvačka

–      děj této hry vyjadřuje naprostou odcizenost jedinců, setkávají se dva manželské páry a jejich vzájemná komunikace není o ničem, neboť každý si povídá to své, co ho zajímá

Václav Havel

- nejdříve se vyučil chemickým laborantem, pak studoval střední školu a dramaturgii na

  DAMU

- pro své názory a postoje a postoje se ocitl několikrát ve vězení

- od roku 1989 byl prezidentem České republiky

- jako literát spolupracoval s Ivanem Vyskočilem

- první celovečerní hrou byla komedie Zahradní slavnost

Audience

–      jednoaktovka, vydává na samizdatu, hl. postavy – spisovatel Vaněk, politicky nespolehlivý člověk, který za své názory byl přeřazen na dělnickou profesi do pivovaru (autobiografické prvky), sládek

–      – primitivní člověk, který dostal za úkol Vaňka sledovat, psát o něm hlášení s kým se stýká a co dělá, absurdita příběhu, sládek požádá Vaňka, aby si hlášení o sobě psal sám, neustále se opakují určité situace do kolečka.

Divadla malých forem

- vznikají v 60. letech

- využívají nejrůznější formy, jak zaujmout diváky (hudba, tanec, zpěv, pantomima)

Semafor

- vzniká roku 1959

-  zakladatel Jiří Suchý, působí zde s Jiřím Šlitrem

- koncem 60. let zde začíná působit herecká dvojice Šimek a Grossmann – dělali si legraci                                                                                                                        ze státu

Divadlo Na Zábradlí

- vůdčí osobnost Ivan Vyskočil – režisér, autor divadelních her, společně s Jiřím Suchým

Kdyby tisíc klarinetů

Divadlo Járy Cimrmana

- vzniklo v roce 1967, zakladatel Smoljak a Svěrák

- Jára Cimrman – fiktivní postava

- princip studentské recese, lidský humor, obyčejné věci ze života jsou zde vykládány                                                        jako nadpřirozené jevy