4.Základní způsoby obrábění kovů - Všichni Všem


Materiál je formátu doc

4.Základní způsoby obrábění kovů

Detail materiálu

Autor:
Přidáno: 03.01.2013 16:35
Kategorie: Maturitní otázky
Předmět: TECHNOLOGIE
Známka: 1
Hodnoceno: 3x
Popis: 4.Základní způsoby obrábění kovů


Stáhnout materiál

Oznámkuj materiál: 1 2 3 4 5

Nahlásit materiál

Doporučit přátelům




Náhled materiálu: Pozor! Náhled nemusí odpovídat skutečnosti. (v náhledu chybí obrázky a formátování se může lišit)

 2.Základní způsoby obrábění kovů

 

Orýsování

Slouží k určení tvaru, dále k určení bodů, obrysů.

Realizujeme:

    1. na obrobcích skříňového typu – obvykle určujeme obrys plochy která bude tvořit technologickou základnu

    2. při výrobě tvarových dílu z plechu

    3. k určení os

K orýsování používáme: rýsovací jehlu a pravítko, křivítko, kružítko, pro orýsování odlitků používáme nádrh – nádrh posouváme po rýsovacím stole. Pro zviditelnění obrysů povrch rýsované součásti opatříme vrstvou rychleschnoucího nátěru na bázi křídy. Toto se provádí buď nátěrem nebo nastříkáním. Rýsovací jehla musí mít kalený hrot a musí být naostřena. Hrot nesmí být strmý ale musí být táhlý, aby ryska probíhala v určeném místě – rýsovací jehla musí přiléhat na pravítko. Orýsované tvary či osy se zvýrazňují důlky a to hlavně pro případ setření rysek. Důlky vytváříme naostřeným důlčíkem. Důlčík oproti rýsovací jehle musí být nabroušen do strmého kužele.

Postup při orýsování

Při orýsování tvaru postupujeme tak že nejprve stanovíme středy děr, oblouků a os. Poté označíme oblouky, vyrýsujeme tvar. Celý obrys označíme důlčíkem, důlky umisťujeme ve vhodném počtu (asi 10-15mm od sebe), ale vždy bude důlek v místě kde se protínají obrysy (přímky s oblouky apod.). Hustota důlku se volí podle složitosti tvarů. Při orýsování používáme k měření délek, průměrů, úhlů měřidla.

 

Stříhání na lise

Provádí se pomocí střižného nástroje, který je tvořen střižníkem a střižnicí a můžeme stříhat libovolné tvary. Střižný odpor závisí na stříhaném obvodu.

Při stříhání na lisech je stříhání prováděno s největší produktivitou.

Rovnání

Provádí se hlavně při přípravě plechových polotovarů vyráběných z tabulí či pásů, při přípravě polotovarů ocelových tyčí (čtvercového, obdélníkového průřezu) – rovnání lze realizovat ručně nebo pomocí zařízení pro rovnání.

Ruční rovnání

Spočívá v použití paličky – rovnáme pomocí úderů.

Strojní rovnání

V případě rovnání plechů se použije válcová rovnačka. Plech prochází přes soustavu válců, střídavě se ohýbá a vyrovnává.

Rovnání na lisech

Provádíme u hotových součástí obvykle zhotovených stříháním. Součástí malých rozměrů a větší tloušťky – používají se rovnací čelisti, obvykle opatřeny výstupky jehlanovitého tvaru, které se částečně vmáčknou do materiálu součásti vlivem lokálního přetvoření dochází k vyrovnání.

Ohýbání

Jedná se o tvarování materiálu. K dosažení předepsaného tvaru. Jedná se o tváření a zároveň je to bez odporová technologie. Ohýbáním tváříme materiál tyčového charakteru a plechy. Při ohýbání materiálu dochází ke vzniku napjatosti ohýbaného materiálu a vnější povrch ohýbané součásti je namáhán tahem. Vnitřní povrch ohýbané součásti je namáhání tlakem. Kde v jednom průřezu ohýbané součásti nalezneme jak tahové tak tlakové namáhání a v místě kde se charakter napětí mění je napětí rovno nule. Při ohýbání se průřez daného materiálu se deformuje. U materiálu malé tloušťky je deformace zanedbatelná. Při větší tloušťce je deformace značná.

Ohýbání je proces při němž dochází jak k pružné tak k plastické deformaci a materiál po ohybu tzv. odpruží. Je to dáno uvolněním akumulované energie nutné k překonání pružné deformace. proto je úhel ohybu vždy vetší než požadovaný úhel součásti právě o hodnotu odpružení. Velikost odpružení silně závisí na pevnosti materiálu, tvrdosti materiálu a hodnotě meze kluzu v tahu.

Čím větší je poloměr ohybu tím menší je nebezpečí zlomu při ohýbání. Ke zlomu dojde tehdy, vyčerpá-li se plasticita na vnější straně ohybu vznikne trhlina, která se posléze šíří průřezem. Minimální poloměry ohybu najdeme pro dané materiály v tabulkách.

 

Ohýbání volné

Jedná se o ohýbání tzv. v ruce či ve svěráku – ohýbáme takto obrobky menších rozměrů hlavně z drátů a plechů nebo můžeme použít k ohýbání ohýbací přípravek přičemž ohýbací čelisti ovládáme ručně.

 

Ohýbání trubek

Při volném ohýbání je nebezpečí, že se trubka silně zdeformuje – zúží a v ohybu nemá kruhový průřez ale průřez ve tvaru elipsy (průřez se zploští). Abychom tomu zabránili můžeme vyplnit trubku např. kalafunou provést ohyb a tuto potom vytavit nebo požijeme ohýbací přípravek, kde trubka je uložena mezi vodícími rolnami a při ohybu je vedena těmito rolnami které zabraňují rozšíření a zploštění.

Ohýbání trubek lze realizovat:

    1. za tepla

      1. má být zahřátá tak aby vnitřní stěna ohybu byla zahřátá více

    2. za studena

Při ohýbání svařovaných trubek je třeba nastavit svar do oblasti s nejnižším napětím při ohybu a to je oblast neutrální roviny.

 

 

Soustružení

  • Hlavní řezný pohyb vykonává obrobek (musí být vždy rotační)

  • Posuv vykonává nástroj – soustružnický nůž

  • Rychlost hlavního řezného pohybu se udává v m/min nebo v m/s

  • Posuv se udává v mm/otáčku

  • Přísuv se udává v mm

  • Obvodová rychlost se vypočítá – Pí x D x n : 1000

 

Frézovaní

  • Hlavní řezný pohyb koná nástroj

  • Vedlejší pohyb koná obrobek

  • Rychlost hlavního řezného pohybu se vypočítá – Pí x D x n

  • Posuv se udává v mm/zub

 

Hoblování

  • Hlavní řezný pohyb je přímočarý a vykonává ho nůž podobný soustružnickému nebo obrobek

  • Řezná rychlost se udává v m\\min

  • Posuv je přerušovaný a udává se v mm\\dvojzdvih

 

Broušení

  • Hlavní řezný pohyb koná nástroj – brusný kotouč

  • Řezná rychlost závisí na otáčkách a průměru kotouče

  • Řezná rychlost se udává v m\\min a m\\s

  • Posuv na kulato se udává v m\\min

  • Přerušovaný posuv na plocho se udává v mm\\zdvih

Za řeznou rychlost vždy považujeme rychlost toho pohybu která je dominantní.

 

 

 

 

 

 

 

 

Vrtání

Patří mezi nejstarší technologie obrábění zhotovujeme tímto způsobem díry a to buďto průběžné nebo slepé nebo dokončujeme vrtáním díry před hotovené litím či kováním. Případně díry před střižené apod. Technologie vrtání je přípravnou technologií pro výrobu děr opatřených závitem, případně pro výrobu děr přesných – vystružovaných. Při vrtání koná hlavní řezný pohyb nástroj, obrobek koná pohyb vedlejší nebo nástroj koná jak hlavní řezný pohyb tak vedlejší řezný pohyb. Rotační pohyb je pohyb hlavní, pohyb do záběru je pohyb vedlejší. Výsledný pohyb při vrtání, který konají řezné hrany vrtáku je vlastně šroubovice. Stoupání této šroubovice je dáno posuvem na jednu otáčku.

 

Velikost řezné rychlosti a posuvu závisí na pevnosti obráběného materiálu, dále na houževnatosti daného materiálu => obrobitelnost materiálu, dále to závisí na poměru průměru díry k délce díry. Dále na řezném prostředí, na materiálu vrtáku, způsobu vedení vrtáku, na typu vrtáku. Stanovením řezných podmínek je při vrtání složitější než při ostatních způsobech obrábění. Řezné břity pracují v každém  


...
pokud chcete materiál celý, musíte si jej stáhnout (stažení je zdarma)

 
novinky

Přidat komentář

Ohodnoť materiál 4.Základní způsoby obrábění kovů.


 
typ

Podobné materiály

Podobné materiály k materiálu: 4.Základní způsoby obrábění kovů

lupa
Rychlá navigace
přejdi rychleji k hledaným materiálům


 
statistika
Statistika
Jak jsme na tom?

Studentů: 39006
Materiálů střední školy: 3604
Materiálů vysoké školy: 1593
Středních škol: 806
Vysokých škol: 63



© 2010 - 2019 Všichni Všem - Smluvní podmínky | Kde to jsem? | Kontakty | Reklama
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace