Česká literatura 2. poloviny 20. století - Všichni Všem


Materiál je formátu doc

Česká literatura 2. poloviny 20. století

Detail materiálu

Autor:
Přidáno: 04.03.2012 22:31
Kategorie: Poznámky
Předmět: Český jazyk a literatura
Známka: 1.6
Hodnoceno: 7x
Popis: Zápisky z hodin - historický kontext (Charta 77...), Hrabal, Páral, Kundera a další.


Stáhnout materiál

Oznámkuj materiál: 1 2 3 4 5

Nahlásit materiál

Doporučit přátelům




Náhled materiálu: Pozor! Náhled nemusí odpovídat skutečnosti. (v náhledu chybí obrázky a formátování se může lišit)

Česká literatura 2. poloviny 20. století – po r. 1945
- politická situace
- poválečná literatura (koncentrační tábory, úmrtí – viz níže)
- někteří autoři během války zemřeli (Orten, Vančura, Poláček, J. Čapek, Fučík…)
- velice značný spisovatel, který přežil koncentrační tábor (objevuje se v dílech) – Arnošt Lustig
- ohlasy na válku (během ní, euforie po)
- 1945 – konec války – v literatuře to znamená bezprostřední emoce = euforie
- 1945 – 1948 – svobodné období
- 1948 – komunistický převrat (odboj) –>do literatury zasahuje politika – cenury, zakázaní autoři nebo díla (katoličtí autoři, surrealisté, ruralisté – obrací se k venkovskému životu, podrobné popisy venkova, Holeček, Rais)
- někteří autoři se uchýlili do exilu (Hostovský, Tigrid, Čep, Peroutka)
- jiní autoři byli uvězněni (Zahradníček– katolický autor)
- další byli popraveni (Záviš Kalandra, Julius Fučík – komunista)
- byly zastaveny všechny nekomunistické časopisy: Lidové noviny (Čapek, Bass), Akord -> rok 1952, povolena pouze nekatolická periodika
- zavedena cenzura; literatura oficiální x literatura vydávaná podomácku (samizdat)
- knihy byly odebírány z knihoven a páleny
- literatura oficiální (jediná povolená)
x
- domácí nakladatelství, exil (západní Evropa, Amerika)
- SAMIZDAT = strojené opisování (u nás 70. – 80. léta)
• pro dochování díla je lepší mít méně opisů
• exilová literatura
• díla psaná podomácku
- 1948 – 1953 (zemřel Stalin a Gottwald – uvolněna vazba na Sovětský svaz)
- nejtragičtější období
- vznikají tábory nucených prací – Zákon o táborech nucené práce
• od r. 1948
• zbavovali se tak „nepotřebných“ lidí
- vznikají akční výbory
• vylučovaly nekomunisty z firem, škol, továren
• na důležitá místa ve vedení důležitých oborů byli dosazeni členové Komunistické strany)
• nezáleželo na postavení člověka, ale na členství v KS
• zajímaly je hlavně VŠ -> formovaly budoucí generace
- rozpadá se Syndikát českých spisovatelů (sdružení 1700 spisovatelů) a vzniká Svaz českých spisovatelů (200 spisovatelů) – centralizace literárního života, chtěli mít přehled
- Funkce literatury:
- literatura má ideologickou, převýchovnou funkci (kniha = zbraň)
- 1950 – proběhla poprvé soutěž o Fučíkův odznak (Fučík byl členem komunistického odboje, prototypem komunistického hrdiny, proti nacistům)
- ti, co soutěžili, museli nastudovat vybrané knihy, z těch pak byli zkoušeni
- tzv. řízené čtení s politickým podtextem
- autoři čtení: Fučík, Majerová, Pujmanová, Bezruč
- vykonstruované procesy
- proces s Miladou Horákovou – tzv. hledání nepřítele ve vlastních řadách
- byly zakazovány také některé literární žánry: detektivky, humorné knihy, pohádky – knihy, které čtenáře rozptylovaly (oproštění se od čehokoliv navíc) a neměly žádnou spojitost s politikou
- byl zakázán např. Kafka a Foglar(komunisté proti skautu) ->nadčasová díla!!!
- knihy byly recyklovány a vyráběly se knihy na Fučíkův odznak
- vzniká Svaz mládeže, Pionýr
- vyzdvihovány typické postavy (ne výjimečné)
- na autory, kteří zůstali, byl vyvíjen psychický nátlak (teror – i pronásledováni), někteří z nich – Biebl, Teige, Honzl (Národní divadlo, Devětsil) – spáchali sebevraždu
- knihy, které byly povoleny, byly psány v duchu socialistického realismu, převzat ze Sovětského svazu, zakladatelem je Maxim Gorkij, jeho základní vlastností byla ideologičnost, vyzvedávali oslavná díla, budovatelské romány(např. Nástup od Řezáče – bezduché přejímání sovětské literatury), estetická funkce potlačena, psáno podle šablony, ne osobnost autora
- Václav Kopecký – vytvořil Fučíkův kult (Fučík byl „mučedníkem“, hrdina doby, ideální, bojoval za lidstvo)
- Ladislav Štoll – 30 let bojů za českou socialistickou poezii
- vyzdvihuje optimisticky-realistické verše
- prosazoval Wolkera a Neumanna (Rudé zpěvy), odsuzoval Halase (existencionalismus – Kohout plaší smrt), Seiferta a Horu
- Zdeněk Nejedlý – jeho zásluhou bylo vydáváno kompletní dílo Jiráska
Reformní komunismus = socialismus s lidskou tváří
- 50. léta 20. století
- uvolnění cenzury
- povoleny, obnoveny znovu časopisy (Literární noviny, Host do domu, Květen, Světová literatura)
1956
- 20. sjezd Komunistické strany
- odsouzen (odmítnut) Stalinův kult
- 2. sjezd Svazu československých spisovatelů – projevy (proslovy):František Hrubín(proti komunistům, svoboda slova, československý básník -> těžká situace, strnulost, zmiňovaní autoři se dostávají do povědomí lidí) aJaroslav Seifert(odvolání křivd) – kritizovali schematismus v literatuře, chtěli posílit osobní svobodu umělce
- projevy nuceni odvolat
Důsledkem bylo uvolnění poměrů v literární formě – rehabilitaceněkterých autorů – byli znovu vydáváni
- politická – 1960 – mnoho (5000) vězňů propuštěno na svobodu (Zahradníček, Fučík)
- literární – povolena část děl – např. Halas, Durych, Karel Čapek zčásti povolen (Hovory s TGM, Proč nejsem komunista ne)
- většinou povoleno to nejméně ideologicky závadné dílo
- v 60. letech – Literární listy, Květen, Světová literatura, Host do domu (dnes Host)
1967 – 4. sjezd spisovatelů – nespokojenost s vedením strany
• vystupují Kundera, Havel, Vaculík-> 2000 slov
Ludvík Vaculík
- 2000 slov
- obava o demokracii
- vyzývá lid k neposlušnosti (ale ne revoluce)
- má strach, že obrození nevyjde
- nepsal to sám, dostal k tomu podklady, které pouze převedl do nějaké formy (autory byli 4 vědci)
- Havel, Kundera – byli proti nátlaku z minulých let
- Vaculík vyloučen z KS, znemožněno veřejné vystupování, 20 let nemohl vydávat
- společnost souhlasila, Vaculík pro KS nepřítel
- podepsáno mnoha lidmi
- chce odchod nečestných lidí, kteří ubližovali -> vše ale legálně, aby to bylo etické (ne proti zákonům)

1968 – Pražské jaro
- největší naděje na nápravu
- obrodný proces
- srpen – Vančurovská smlouva ->NORMALIZACE – upevnění komunistické vlády (obnovení), proti reformám, návrat před rok 1956
Důsledky: - opět likvidace všech nekomunistických periodik, autorů
- zákaz publikování nových autorů
- index – seznam nepovolených autorů (1970), např. Kundera, Havel, Kohout, Tigrid, Škvorecký(Tankový prapor) + 1 milion knih
- trezorové filmy–zakázány, nespadaly do komunistických představ; Skřivánci na niti– kritika totalitního režimu, milenecký vztah dělník + vězenkyně, jejich těžká situace -> společenská nepřijatelnost
- další vlna emigrace (Kohout, Kundera, Škvorecký) – nedovolen návrat do vlasti
- vznik samizdatové literatury
Dělení literatury:
- oficiální – Páral, Ota Pavel, Glazarová, Majerová, Řezáč, částečně Hrabal
- samizdatová – Ludvík Vaculík ->vznik exilových nakladatelství
- edice Petlice – neoficiální nakladatelství, samizdat, reakce na oficiální Klíč
- další edicí byla např. Expedice (zrod Havel) – filozofická díla, Česká expedice, Pražská imaginace (především díla Hrabala)
- exilová – spisovatelé, kteří odešli, i domácí autoři, kteří zde nemohli publikovat (Škvorecký, Kundera, Tigrid, Hrabal)
- Sixty-EightPublishers– Škvorecký a Salimanová v Torontu, vydali Tankový prapor
- Index – Kolín nad Rýnem – politicky orientovaná literatura (politologické)
- Arkýř – Mnichov
- Konfrontace – Curych
- samizdat + exil: časopis Revolver revue – vydával díla mladých autorů (Alexandr Vondra, Jáchym Topol)
- nonkonformní autoři: časopis Vokno – samizdatový, autoři undergroundu (Ivan Martin Jirous, Egon Bondy)
Underground = podzemí
- vyjadřovali svůj politický postoj, vulgarita, „Jsem proti!“, sarkasmus, výsměch, útočné
- rocková hudba PlasticPeople
- zakladatelé Egon Bondy, Ivan Martin Jirous (Magor)
Charta 77 – poslední impuls
- prohlášení o nedodržování lidských práv
- poslední dny prosince 1967 psána, vydána v lednu 1977
- 6. – 7. 1. – vydána v zahraničí
- nezveřejněno, při převozu na výtisk
- text na západ: Pavel Kohout, na návštěvě známá – herečka – naučila se zpaměti pasáže –> na západě nadiktovala –> do tisku
- signatáři – původně cca 140 lidí –> desítka tisíc
- Helsinki – „Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě“ – podepsána občanská + lidská práva (listina) ->obvinění neformálním způsobem Chartou 77, že vláda nedodržuje základní lidská práva na mezinárodní úrovni
- první signatáři: Václav Havel
Ludvík Vaculík
Pavel Kohout – zasloužil se o vydání v zahraničí
Jan Patočka – 1. mluvčí, profesor, zatčen, 8 hodin u výslechu, po propuštění následně umírá, jeho pohřeb problematickou záležitostí – Vaculík a další významné osobnosti hlídány, nesměly vůbec přijít
- Pavel Kohout – zůstal v Rakousku – velmi dlouho byl u nás, nevěděli, jak ho odtud dostat STB jej hlídala už od 2000 slov, nikdy na něj nic nenašli – neměli na něj žádný hmatatelný důkaz, umožnili mu jet na premiéru divadelní hry do Rakouska, neumožnili však návrat zpět (stejně jako odvezli Solženicina do Německa), po r. 1989 (Sametová revoluce – sjednocení proudů, nové knihy) se „vrátili“ domů („zamávat“ a zpět)
- Zdeněk Mlynář – jeden z dalších signatářů
- Havla, Vaculíka zavřeli – text se nedostal ven
- 12. 1. 1977 – 1. článek v Rudém právu – velký útok proti Chartě -> další represe – zatýkání, vyslýchání, propouštění z práce, akce Anticharta
- obyčejní lidé se o chartě dozvěděli až díky Antichartě – reakce Komunistické strany – šli přes výrazné osobnosti – v lednu svolali do divadla všechny členy Socialistické strany (kdo nebyl ve straně, nehrál se)
- Jiřina Švorcová – četla prohlášení „za spravedlivost“, natáčeno – kamera šla po těch lidech -> aniž by to věděli, vysíláno, podáno jako manifest proti Chartě, že s tím nesouhlasí = manipulace lidí (Werich, Heger…)
- Nohavica
- často podpisy, že byli u výslechu, i když nic neřekli, zmanipulováno – podpis jako spolupráce s STB
- Národní divadlo – sezváni hudebníci – výstupy proti Chartě (čím byli donuceni, se neví) – Eva Pilarová, Karel Gott, Karel Wagner, Karel Svoboda… - opět natáčeno
- signatáři přišli o své posty, děti nesměly studovat atd.
- činnost Charty oficiálně uzavřena v roce 1992
- 1989 – osvobození literatury, píší všichni (viz výše)
Česká próza po roce 1945
1. VLNA (1945 – 1946) – Reakce na válku
- svědectví z války, bezprostřední, vlastní zážitky
- osudy lidí, faktografičnost, dokumentárnost
- schematismus – černo-bílé vidění: Čech – kladná postava, skutečný x Němec – záporná postava
- oslava vítězství
- vězeňská tématika
Jan Drda
- šéfredaktor Lidových novin (52), Literárních novin
- člen KS
- předseda Svazu československých spisovatelů
- POHÁDKY:
- Hrátky s čertem
- významné – použit motiv práce (lepší cesta)
- v divadlech po celém světě
- vydáno 1946
- České pohádky
- vydáno 1957
- např. Dařbuján a Pandrhola, Jasněnka a létající švec
 


...
pokud chcete materiál celý, musíte si jej stáhnout (stažení je zdarma)

 
novinky

Přidat komentář

Ohodnoť materiál Česká literatura 2. poloviny 20. století.


 
typ

Podobné materiály

Podobné materiály k materiálu: Česká literatura 2. poloviny 20. století

Česká meziválečná literatura
Česká meziválečná próza
Česká poezie - 4. období 70. - 80. léta
Česká poezie - 3. období (2.pol. 50. let až 60. léta).
Česká poezie - 2. období (1948-1956)
Česká poezie - období (1945-1948)
18. Česká moderna
18. Česká próza od roku 1968 po současnost
16. Česká poezie mezi dvěma světovými válkami
13. Česká literární moderna a buřiči
Česká literatura na přelomu 19. a 20. století
Česká moderna
Česká literatura v exilu a samizdat
česká próza po roce 1945 do 70. let 20. století
česká próza od 70. let 20. století do současnosti
česká PRÓZA 2. poloviny 19. století
česká poezie od roku 1945 až po současnost
česká POEZIE 2. poloviny 19. století
česká meziválečná PRÓZA
Římská antická literatura
Literatura 19. a 20. století
Světová Literatura 1. polovina 20.století
Světová literatura 2. poloviny 20. století
Literatura s prvky sci-fi
Absurdní literatura
Literatura v době okupace
Literatura přelomu století (19. – 20.) – moderna
23. Světová literatura druhé poloviny 20. století
14. Světová literatura první poloviny 20. století
9. Realismus v evropských literaturách
6. Literatura Národního obrození
5. Literatura evropského baroka
literatura v USA
literatura v Rusku
PRAŽSKÁ NĚMECKÁ LITERATURA
Světová literatura
Světová próza 1. poloviny 20. století
Tradice světové literatury od počátku do poloviny
Hlavní směry a osobnosti české prózy 1. poloviny 20. století
Filozofie 18. a 19. století
1.pol.20.století u nás
Tělovýchovné a sportovní systémy 19 století
Filozofie 20. století
22. Drama 20. století
21. Vývoj dramatu od baroka do konce 19. století
12. Evropské literatury konce 19. století
Umělecké směry konce 19.století
České divadlo - 1. polovina 19. století.
10. Literatura 19. století, České národní obrození
Vývoj českého dramatu do konce 19. století
Umělecké směry 19. a 20. století, č. moderna, Buřiči

 

lupa
Rychlá navigace
přejdi rychleji k hledaným materiálům


 
statistika
Statistika
Jak jsme na tom?

Studentů: 36863
Materiálů střední školy: 3568
Materiálů vysoké školy: 1580
Středních škol: 806
Vysokých škol: 63



© 2010 - 2018 Všichni Všem - Smluvní podmínky | Kde to jsem? | Kontakty | Reklama
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace