Tělovýchovné a sportovní systémy 19 století - Všichni Všem

3.Tělovýchovné a sportovní systémy 19 století

Jahn - Eiselenův německý systém tělesné výchovy
Zakladateli německého, turnérského tělovýchovného systému byli Friedrich Ludvík Jahn (1778 - 1852) a Ernst Wilhelm Bernhard Eiselen (1792 - 1846). Systém vznikal v době, kdy Německo bylo politicky rozdrobeno a jeho velká část (zvl. Prusko) byla okupována francouzskými napoleonskými vojsky.
A právě v této době přišel do Berlína Jahn.
Hned po příchodu se Jahn zapojil do berlínského společenského života. Učil na berlínském gymnáziu a na soukromém výchovném ústavu dr. Plamanna. Tam se seznámil s Karl Friedrichem Friesenem (1785 -1814), odpovědným na ústavu za tělesnou výchovu. Friesen byl předním organizátorem odbojových spolků, zvl. Německého svazu a spolků univerzitních studentů, tzv. Burschenschaftů. Jahn se stal jeho nejbližším spolupracovníkem.
Z podnětu Friesena začal roku 1811 organizovat veřejná cvičení pro mládež bez rozdílu tříd a stavu v Hasenheide u Berlína. Někdy se sešlo až na 500 cvičenců. Cvičili ve skupinách podle stáří a vyspělosti. Na programu byla prostná, pořadová a přirozená cvičení (běhy, skoky a hody) a stále častěji cvičení na nářadí, z nichž některá vymyslel. Součástí byly i výlety a noční cvičení, v zimě cvičil v tělocvičnách.
Podle berlínského vzoru brzy vznikala podobná cvičiště i v dalších německých městech. Jahn nová cvičiště objížděl, radil a organizoval. V krátkém čase se zrodilo skutečné tělovýchovné hnutí, jehož základní buňkou byly Turnfesty (tělocvičné spolky) přístupné širokým vrstvám obyvatelstva. Spojoval je nacionalismus, boj proti okupantům a úsilí za sjednocení Německa.
Nastal rozmach turnérského hnutí. Nejen v Prusku, ale po celém Německu vznikaly další turnérské spolky. Jahn začal znovu neúnavně organizovat další turnérské spolky. Cílevědomě školil další cvičitele, budoval nová cvičební střediska a spolu s Eiselenem začal pracovat na základním spise německého tělovýchovného systému na Německém umění tělocvičném (Die Deutsche Turnkunst, 1816).
Cílem tělesných cvičení byla vlastenecká výchova směřující ke sjednocení a obraně německého národa. Základem byly cviky vhodné pro hromadný výcvik jako chůze, běh, skoky, šplh, hody, střelba, zápas apod. Významnou roli při provádění těchto cviků hrálo různé nářadí a náčiní. Viditelný je vliv GutsMuthsova pojetí. Z GutsMuthsovy jednoduché klády vznikla hrazda, jím používaný kůň k voltižování byl dále zjednodušován a nakonec z něho prodloužením a zvýšením madel a postupným odstraněním těla mezi madly vzniklo nové nářadí - bradla, byly zavedeny kruhy, kolovadla a žebříky.
Důležitou součástí spolkového turnérského života se staly různé nacionální slavnosti spojené s hromadnými tělocvičnými vystoupeními, které později (od r. 1860) vedly ke vzniku celonárodních Turnfestů.
Na naléhání Metternicha byl vydán zákaz turnérských spolků. Vedoucí funkcionáři, včetně Jahna, byli zatčeni a obžalováni z protistátního spiknutí. V Prusku nastalo období zákazu cvičení (lépe turnérských spolků), tzv. Turnsperre, které trvalo od roku 1819 do roku 1842.