vypracované mat. otázky - Všichni Všem

1. Vznik pracovního poměru, obsah pracovní smlouvy

1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem – zákoník práce § 33
2) na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy.
(3) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem
a) organizační složky státu
b) organizačního útvaru organizační složky státu,
c) organizačního útvaru státního podniku
d) organizačního útvaru státního fondu
e) příspěvkové organizace
f) organizačního útvaru příspěvkové organizace,
g) organizačního útvaru v Policii České republiky
(4) Jmenování podle odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu
a) organizační složky státu vedoucí nadřízené organizační složky státu,
b) organizačního útvaru organizační složky státu vedoucí této organizační složky státu
c) organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku
d) organizačního útvaru státního fondu, v jehož čele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu
e) příspěvkové organizace zřizovatel,
f) organizačního útvaru příspěvkové organizace vedoucí této příspěvkové organizace,
g) organizačního útvaru v Policii České republiky policejní prezident.

Vznik pracovního poměru
(1) Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
(2) Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

Pracovní smlouva musí obsahovat
a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
c) den nástupu do práce.
(2) Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.
Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně.
jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci.

2. Ukončení pracovního poměru

(1) Pracovní poměr může být rozvázán jen
a) dohodou,
b) výpovědí,
c) okamžitým zrušením,
d) zrušením ve zkušební době.

(2) Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.

(3) Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí
a) dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,
c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání (4) Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele, který je fyzickou osobou,
Rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který je osobou se zdravotním postižením je zaměstnavatel povinen písemně oznámit příslušnému úřadu práce.
Výpověď: podává ji pracovník nebo podnik → výpovědní doba /2 nebo 3 měsíce/
- musí mít písemnou formu
- když ji podává pracovník, nemusí uvádět důvody
- když ji udá organizace, musí uvést důvody /pouze které jsou uvedeny v zákoníku práce/

3.Rozdíl mezi mzdou a platem, výpočet čisté mzdy

MZDA: pohyblivá složka, závislá na výkonu nebo odpracované době /u dělníků/
PLAT: je stálý-fixní- pevně stanovená částka /administrativní a vedoucí pracovníci/

- Odměny za práci znamenají pro podnik důležitou složku nákladů
ČASOVÁ MZDA: vypočítává se podle odpracované doby
ÚKOLOVÁ MZDA: se počítá podle vykonané práce pracovníka
- buď má stanovený počet výrobků, nebo stanovený čas pro provedení výkonu
POBÍDKOVÁ MZDA – Prémie: tímto jsou doplněny formy mzdy /odměny, podíly na tržbě, podíly na zisku/
- pravidla pro přiznání prémií a jejich výpočet stanoví vedení podniku v prémiovém řádu
 Mzda /plat/: v peněžní formě
 Naturální mzda: má formu zboží nebo služby
 Hrubá mzda: celkový výdělek
 Čistá mzda: to co dostanu na ruku, z hrubé mzdy sražena zálohová daň, pojistné sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění,

4. Daňová soustava ČR

cílem je zabezpečit příjmy do státního rozpočtu

druhy daní: a) přímé
b) nepřímé
c) reálné


daně přímé - jsou vázány na konkrétní fyzickou nebo právnickou osobu. Zdaňují její příjem nebo majetek
daně nepřímé - jsou vázány na jednotlivé druhy výrobků nebo služeb (dříve byly daně majetkové). Podíl nepřímých daní bude stále větší

Dani z příjmů fyzických osob podléhají:
a) příjmy ze závislé činnosti – zaměstnanecký poměr → mzda
b) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – živnosti, soukromé osoby
c) příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy vymezené v zákoně – výhra v soutěži, dědictví
majetkové). Podíl nepřímých daní bude stále větší

5. Plátce daně, poplatník, zálohy, vyúčtování
poplatník daně - PO, FO, která nese daňové břemeno
plátce daně - FO, PO, která je povinna daň vypočítat a odvést do veřejného rozpočtu pod svou majetkovou odpovědností
u přímých daní je často poplatník a plátce ta samá osoba
správce daně - je to příslušný finanční úřad, který kontroluje správnost výpočtu a odvádění daní a daň vymáhá. Při dovozu zboží je správcem daně příslušný úřad
předmět daně - u přímých daní je to příjem nebo majetek, který podléhá zdanění. U nepřímých daní jsou to výrobky nebo služby. Některý předmět daně může být od daně osvobozen (např.: vývoz zboží je osvobozen od DPH)
základ daně - je předmět daně vyjádřený v peněžních nebo naturálních jednotkách, z něhož se počítá daň
sazba daně - % daně ze základu daně
sleva na dani - částka nebo procentní podíl snižující základ daně v zákonem stanovených případech
zdaňovací období - období, za které je plátce daně povinen daň vypočítat a odvést. U přímých daní - buď kalendářní rok (FO, PO) nebo hospodářský rok (PO). U nepřímých daní - měsíc nebo čtvrtletí

6. Nástroje celní ekonomiky
clo patří mezi příjmy státního rozpočtu
• vstup naší země do EU má na celnictví mnoho dopadů
především:
mezi státy evropské unie jsou zrušena cla:
• pokud posíláme zboží do členské země, nemusíme vyplňovat celní dokumenty, zboží neprochází celní kontrolou a přechod je mnohem rychlejší
evropská unie má jednotnou celní politiku pro nečlenské státy:
• pokud vyvážíme zboží z členské do nečlenské země, musíme vyplnit celní dokumenty a zboží prochází celní kontrolou, clo pro vývoz není ale v evropské unii vyměřeno, takže při vývozu se clo neplatí
• pokud by se zboží vyváželo opačně, musí ho proclít a je na něj uvaleno clo podle celního sazebníku platného pro členské státy
Funkce cla
• fiskální funkce: příjem do státního rozpočtu
• obchodně politická funkce: jeden z nástrojů hospodářské politiky státu i evropské unie
• cenotvorná funkce: u dovozového zboží se clo započítává do prodejní ceny
Druhy cla
• dovozná clo: nejběžnější clo
• vývozní clo: není používáno, protože potřebujeme vývoz z naší země podporovat
• vyrovnávací clo: zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání subvence, aby nebyl poškozen náš trh a dodavatelé při dovozu dotovaných výrobků
• odvetné clo: může být přechodně nařízeno při hospodářské odvetě na zboží dovážené z nečlenských států, které nás diskriminují v hospodářských vztazích
• antidumpingové clo: ochrana před dovozem zboží s velmi nízkou cenou pod výrobními náklady
º toto je výjimečné opatření povolené na základě antidumpingového řízení