Norma, právo, forma zákonů - Všichni Všem

Norma, právo, forma zákonů, dělení práva, stupňovité uspořádání práva, mezinárodní právo a jeho vztahy s právem národním

Právní normy, právní řád:
PRÁVNÍ NORMY:
o písemné, postižitelné, stanovena platnost, přesný popis vzniku, definice sankcí, vynutitelnost
PRÁVNÍ ŘÁD:
o souhrn právních norem, vyvíjí se, obměnitelné, nestejné ve všech státech = geogr. determ.

Struktura zákona:
- přesné označení (název, číslo, z roku, kdo to vydává)
- preambule (jen u ústavy)
- základní zásady (proč je ten zákon)
- formulace zákona:
o obsah vztahu (týká se reklamací…)
o základní pojmy (reklamace je…)
o materiální práva (lze ji dělat za takových podmínek…)
o postup dosažení práva
o přechodné a závěrečné ustanovení
o derogační klauzule (zde jsou vyjmenovány zákony a paragrafy, které nový zákon ruší)
o ustanovení o účinnosti (kdy zákon vstupuje v platnost

Právní řád:

Pro změnu ústavy nebo ústavních zákonů je třeba kvalifikované většiny – 2/3 poslanců
Pro schválení zákonů stačí prostá většina = více než 50% poslanců

Subjekty práva:
- FYZICKÉ OSOBY – jednotlivci
o A) PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA – neodňatelná, způsobilost práva a povinností
o B) ZPŮSOBILOST PRÁVNÍM ÚKONŮM – zisk zletilostí, sňatkem, můžeme jí být zbaveni soudem
- PRÁVNICKÉ OSOBY
o Společnost více lidí, sdružující se pod jedním jménem
o Vzniká zaregistrováním se v obchodním rejstříku, zaniká výmazem z evidence
- STÁT
o Zastupuje nás, určuje pravidla

Systém práva:
- HORIZONTÁLNÍ – je dáno obsahem
o VEŘEJNÉ
 Jeden subjekt je nadřazen (stát)
 ÚSTAVNÍ, SPRÁVNÍ, TRESTNÍ, FINANČNÍ a PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘ.
o SOUKROMÉ
 Subjekty jsou si rovny, zaručuje osobní svobodu
 OBECNÉ – OBČANSKÉ právo, řeší majetkové zál. fyzických a právnických osob
 ZVLÁŠTNÍ - PRACOVNÍ právo, část RODINNÉHO práva
- VERTIKÁLNÍ – je dáno, z čeho čerpá
o NORMATIVNÍ PRÁVNÍ AKTY – výsledky činností našich zákonodárců
o SOUDNÍ PRECEDENTY – rozhodnu jak dříve
o PRÁVNÍ OBYČEJE
o NORMATIVNÍ SMLOUVY – je dána norma, kterou můžeme využívat

Mezinárodní právo:
- součást veřejného práva, souhrn právních norem upravujících vztahy v mezinárodních společenstvích (mezi státy), většinou na základě obyčejových norem
o KOGENTNÍ NORMY – velmi závazné, nezměnitelné (diskriminace, otroctví…)
o DISPOZITIVNÍ NORMY – jednotlivé státy si je mohou měnit, v mez. právu převažují