Větné členy - Všichni Všem


Materiál je formátu doc

Větné členy

Detail materiálu

Autor:
Přidáno: 05.12.2010 13:16
Kategorie: Maturitní otázky
Předmět: Český jazyk a literatura
Známka: 3
Hodnoceno: 2x
Popis: Větné členy.


Stáhnout materiál

Oznámkuj materiál: 1 2 3 4 5

Nahlásit materiál

Doporučit přátelům




Náhled materiálu: Pozor! Náhled nemusí odpovídat skutečnosti. (v náhledu chybí obrázky a formátování se může lišit)

VĚTNÉ ČLENY

Slova (slovní druhy) se mluvnicky spojují ve věty a stávají se větnými členy. Tvoří mluvnickou výstavbu věty.

Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Stává se jím každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funki.

Ty větné členy, jejichž přítomnost je ve větě vyžadována, nazýváme základní větné členy.Jejich spojení říkáme základní skladební dvojice. Jsou to: podmět a přísudek.

Další větné členy, které věta obsahuje, označujeme jako rozvíjející větné členy. Ty členy, které k sobě mluvnicky i významově patří, spolu tvoří ostatní skladební dvojice. Patří k nim: přívlastek předmět, příslověčné určení, doplněk.

Neplnovýznamové větné slovní druhy (předložky, spojky, částice, citislovce) nejsou samostatnými větnými členy. Spojkami se větné členy spojují, předložky jsou pouze částí předložkových obratů. Částice nejčastěji vyjadřují modální funkci výpovědi (např. Kéž by zapršelo!). Citoslovce buď stojí jako samostatný předsunutý člen (Br, to je zima) nebo jako samostatná neslovesná věta (např. Ach).

Podmět (subjekt) je mluvnicky nezávislý větný člen, ktarý vyjadřuje konatele (původce), nositele nebo cíl děje. Tvarově se shoduje s přísudkem.
Př. Petr pracuje.(konatel děje). List se chvěje (nositel děje). Obilí se mlátilo (cíl děje).
Pomět je obvyle vyjádřen 1. pádem (nominativem )podstatného, přídavného jména nebo zájmena. Může být vyjádřen také: infinitivem (Chybovat je lidské), příslovcem +podst. jménem (Na zbytečnosti není dost peněz)., číslovkou + podst.jm(Bylo dodáno jen dvacet kusů).
Zvláštními případy jsou: 1) podmět nevyjádřený – není ve větět vyjádřen, ale je naznačen tvarem slovesa ( a lze ho kdykoliv doplnit zájmenem), např. Mluvím (já).
2) podmět všeobecný – blíže neurčen (oni), ale osobní např. Hlásili to v rádiu.

Přísudek (predikát) je nezávislý větný člen, který vyjadřuje děj, stav, změnu stavu nebo někomu ( nejčastěji nositeli na místě podmětu) přisuzuje vlastnost. S podmětem se shoduje v rodě a v čísle.
Přísudek organizuje větu jako celek, protože většina sloves vyžaduje doplnění dalšími větnými členy (tato jejich vlastnost se nazývá valence sloves). Tak např. ve věte Mraky zakryly oblohu., je větný člen oblohu povinným doplněním přísudku zakryly. Věta mraky zakryly by nebyla správná.
Základním typem přísudku je přísudek slovesný , který je vyjádřen určitým tvarem plnovýznamového slovesa, vedle toho může být přísudek také složen ze dvou slovesných tvarů -přísudek slovesný složený- slovesný se slovesem modálním (př. museli odejít), slovesný se slovesem fázovým ( př. Začal hrát).
Kromě tohoto základního typu se vyskytuje v české větě přísudek slovesně jmenný, který obsahuje sponu a jmennou část. Sponou rozumíme určitý tvar slovesa, ktará ale nemá samostatný význam (být, bývat, stát, stávat se). Jmennou částí může být podstatné jméno(př. Matka bývala tanečnicí), přídavné jméno(př. Vlk je krvelačný), příslovce(př. Skříň byla dokořán), infinitiv(př. Žít není jen jíst).
 


...
pokud chcete materiál celý, musíte si jej stáhnout (stažení je zdarma)

 
novinky

Přidat komentář

Ohodnoť materiál Větné členy.


 
typ

Podobné materiály

Podobné materiály k materiálu: Větné členy

lupa
Rychlá navigace
přejdi rychleji k hledaným materiálům


 
statistika
Statistika
Jak jsme na tom?

Studentů: 39135
Materiálů střední školy: 3604
Materiálů vysoké školy: 1593
Středních škol: 806
Vysokých škol: 63



© 2010 - 2019 Všichni Všem - Smluvní podmínky | Kde to jsem? | Kontakty | Reklama
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace