Bohumil Hrabal - Všichni Všem

Bohumil Hrabal

(1914 - 1997)

§  Prozaik, jedním z nejvýznamnějších, i světově uznávaných představitelů české prózy druhé poloviny 20. století

§  Narodil se v Brně 28.3. 1914. Dětství prožil v Nymburku, kde otec pracoval jako správce pivovaru (Postřižiny). Vystudoval právnickou fakultu v Praze. Doktorát složil až po válce roku 1946. Za okupace prošel nejrůznějšími povoláními, pracoval jako úředník, skladník, dělník a výpravčí v Kostomlatech nad Labem (Ostře sledované vlaky). Po válce dělal pojišťovacího agenta, obchodního cestujícího, dělníka v kladenských ocelárnách (Skřivánci na niti), baliče starého papíru ve Sběrných surovinách v Praze (Příliš hlučná samota) a kulisák v Divadle S.K. Neumanna

§  Jeho oblíbenou hospodou byla U zlatého tygra na Starém městě. Měl chalupu v Kersku, kde měl kočky (Slavnosti sněženek). Na jaře 1989 navštívil na pozvání americké bohemistky April Cliffordové (Dubenky) USA. Dostal řadu cen v Evropě, např. univerzity v Padově.

§  Začal psát ve 30. letech, psal do 90. let. Zpočátku psal básně inspirované poetismem a surrealismem a to už ve 30.letech, v poválečné době se pak svými básnickými eposy Bambino di Praga a Krásná Poldi (1950) zařadil do první vlny českého undergroundu. Pod vlivem přátelských styků s některými umělci (Jiří Kolář, Egon Bondy - básník a  teoretik, prozaik undergroundu, Vladimír Boudník,...) se těžiště jeho tvorby přesunulo k próze, a to ve zcela osobitém estetickém tvaru

§  Od roku 1962 je spisovatelem z povolání.

§  Nikdy nepsal angažovanou literaturu. Byl vydáván oficiálně (vždy jiná verze, cenzura, autocenzura), samizdatově, v cizině. Měl vlastní prozaický styl, neopakovatelný. Základem bylo „Pábitelství“, okouzleně rétorský, verbální projev, odkrývá v něm imaginativní svět protikladů groteskna a magična.

§  Tvorba Bohumila Hrabala

o   Perlička na dně (1963) - soubor povídek

o   Pábitelé (1964) povídky, Příhody lidí z okraje společnosti, cikánů, pivních přeborníků, dělník i umělecké bohémy

o   V těchto prvních dvou prózách stavěných na rozhovoru, vyprávění zavádí do literatury nový termín pábení =>

• PÁBENÍ: Hrabalovy pábitelé jsou postavy z okraje společnosti, milují život, jsou přeplněni událostmi svého života a se značným potěšením a fantazií vyprávějí své příhody. Autor nachází i v těchto lidech ze společenského dna básnivost, meditativnost, pověstnou perličku na dně. (V každém člověku ať je sebevětší lotr je něco dobrého). Z celé škály pábitelských typů se často Hrabal vracel i v dalších dílech zvláště ke třem: Jarmilce - svačinářce z kladenské huti, Hanťovi - mystifikátorovi a filozofovi, a strýci Pepinovi. Strýc Pepin je hrdinou několika samizdatových próz v letech 50.

o   Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1964), experimentální próza, text je psán jednou větou. Evokuje zde zašlý či zacházející věk. Hlavní vypravěč: strýc Pepin – který se zde poprvé objevuje, jako starý muž, plný energie, považuje se za vítěze, vychloubačné erotické historky, zážitky ze služby „u té nejkrásnější armády na světě“ – Rakousko – Uherské. Literární rodokmen strýce Pepina – don Quijote, baron Prášil, několik tanečních dvojic – vyprávěly si příběhy, vzpomínají na staré doby za R – U a 1. republiky

o   Ostře sledované vlaky (1965) - příběh z protektorátní doby, který zobrazuje každodenní život, válečná tématika tvoří jen kulisu příběhu. Dějištěm malá železniční stanice Kostomlaty. Vypravěč a hl. postava (Ich - forma) 22letý nesmělý železniční elév Miloš Hrma - prožívá intimní trápení. Kvůli němu si podřezal žíly,ale přežil => psychiatrická léčebna, kam se dostal po pokusu o sebevraždu. Po propuštění a radě doktora se snaží najít starší ženu, která by ho „zaučila“. Objevuje se postava veselého výpravčího Hubičky, který orazítkoval zadek telegrafistky staničními razítky = výrazný kontrast k obludné absurditě doby. Nádražím projíždějí vlaky mezi nimi otře sledované vlaky, transporty se zbraněmi, vojáky a munice na frontu. Miloš je komplexu zbaven tajemnou Viktorií Freie (přináší nálož na likvidaci vlaku). Miloš se rozhodne pro hrdinský čin zlikvidovat německý muniční vlak, cítí se silný jako nikdy předtím, ale sabotážní akci zaplatil životem. Ze semaforu hodil do jedoucího vlaku časovanou pumu, ale vzájemně se postřelil s německým vojákem. Oba umírají vedle sebe při výbuchu. Konfrontace intimního života hlavní postavy s krutostí válečné doby, paradoxní situace - Milošova smrt přichází v době, kdy se mu podařilo překonat osobní trauma

o   Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965)

o   Toto měst je ve společné péči obyvatel (1967)

o   Morytáty a legendy (1968)

o   Další prózy na rok 1970 už byly zničeny

o   Jeho vrcholné prózy let sedmdesátých vycházely samizdatově nebo v exilu, oficiálně až s odstupem několika let

o   Postřižiny (samizdat 1974, Praha 1976) - rozsáhlejší vzpomínková próza z autorova dětství zachycující očima autorovy matky dění v nymburském pivovaře na poč. 20. st. , v době převratných změn. Žalozpěv na konec starých idylických časů a tradičních hodnot. V popředí správce pivovaru otec Francin, nezdolný a hlučný vypravěč pábitelských historek a nositel překvapivých situací strýc Pepin (přijel na návštěvu 14 dní a zůstal natrvalo) a okouzlující, emancipovaná maminka Maryška. Autor  zde ještě nevystupuje. Ústřední motiv (viz. titul) - zkracování času a vzdáleností, symbolizované vynálezem krystalky a stříháním maminčiných dlouhých vlasů

o   Městečko kde se zastavil čas (1978 Innsbruck, 1991), Krasosmutnění (1979), Harlekýnovy miliony (1981) - jsou volným pokračováním nymburských vzpomínek

Obsluhoval jsem anglického krále (samizdat 1974, Kolín nad Rýnem 1980, Praha 1989) - fiktivní román zachycuje jeden lidský osud v 20. - 50. letech 20. stol. Antihrdina a vypravěč Jan Dítě, trpí silným komplexem pro svou drobnou postavu. Prochází jako číšník postupně nádražní restaurací, penzionem, honosnými hotely v Praze, Děčíně, obsluhuje boháče, diplomaty. Snaží se přimět okolí, aby ho respektovalo jako rovnocenného, vnucuje se však do vyšší společnosti bez odhledu na morální principy své doby. Sní o tom stát se milionářem. Během okupace se dá na stranu Němců, ožení se s Němkou Lízou ( => Čechy nenáviděn - propuštěn z hotelu, Němci jím pohrdají). Líza...