18. Česká moderna - Všichni Všem

Česká moderna

Česká literatura se přestává věnovat vlastenectví, věnuje se umění.
Mladá generace se rozchází s oficiální společností, neguje dosavadní realismus.

Manifest české moderny – společné prohlášení – vytvořil Machar, Antonín Sova, Otakar Březina, pomáhal propagovat Vilém Mrštík.
1. odpor vůči realismu
2. svobodné pojetí umění
3. rozchod s vládnoucí politikou
4. odlišnost od předchozích generací
5. individualismus, osobité pojetí, originalita
6. utrpení, originalita jako podmínka tvorby

Nejvíce naplňoval program Antonín Sova
- impresionista, symbolista
- měl chorobu páteře -> bolest, utrpení

Otokar Březina
- vlastním jménem Václav Jebavý
- narozen na Vysočině v Počátcích
- žil sám na Vysočině

dílo: Svítání na západě
- bezmezné obrazové bohatství
- napětí mezi realitou a fantazií
- kosmické vizionářství

Karel Hlaváček „Mácha moderní generace“
dílo: Pozdě k ránu – básnická sbírka

František Šalda

Mladší generace přelomu století: Anarchističtí buřiči.
1) společné znaky
2) Viktor Dyk
3) František Gellner
4) Fráňa Šrámek
5) Petr Bezruč

Znaky buřičů:
1) sblížit umění s politickým životem – zájem o anarchismus (bezvládí)
2) absolutní svoboda (prováděli atentáty)
3) provokace, bohémský život
4) sympatie s dělnickým hnutím
5) v Čechách vedl anarchisty S. K. Neumann, vydával časopis Nový kult.
6) žili v komuně (pohromadě) – Olšanská vila
7) antimilitarismus
8) obdiv k moderní civilizaci, technice
9) ostrá kritika měšťáctví

Představitelé se po rozpuštění skupiny dali každý vlastní cestou.
- Šrámek se stal stoupencem vitalismu.
- Neumann – Komunismus.
- Dyk – Nacionalismus.

Viktor Dyk (1877 – 1931)
- básník, dramatik, prozaik – největší ironik, romantik, reflexivní lyrik; právník a politik.

a) poezie – výraz negace, vzpoury, skeptických nálad, odmítavý individualistický postoj

Milá sedmi loupežníků – balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě, vliv tradic romantické literatury o odbojných vyděděncích, vyslovení prožitku mládí, úsilí zbavit se pout a dobových konvencí; vliv anarchismu; lyrické postavy, dialogizovaná forma, kult vášně a síly.

Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok = tzv. „válečná tetralogie“ – inspirovány 1. světovou válkou; téma: myšlenka národa a státní samostatnosti; výzvy k odvaze, činu => obavy o osud národa
např. b. Země mluví

- alegorická sbírka Devátá vlna – rozpor ideálů a skutečnosti, melancholie, předtucha smrti

b) próza, novela Krysař – podle staré německé pověsti o krysaři, který zachránil město Hammeln od krys, ale nedostal sjednanou odměnu, proto zavedl zvukem píšťaly obyvatele do propasti – pomstil se za jejich lakotu; neštěstí přežili jen blázen a nemluvně – symbolický význam: oslava toho, co popírá rozum (dítě ho ještě nemá, blázen ho už ztratil); autorovo vyjádření odporu k malosti, vzpoura proti ní.

c) drama, Zmoudření Dona Quijota – tragický příběh o neřešitelnosti rozporu mezi snem a skutečností; ztráta iluzí; autorova touha po vyplnění snů.

František Gellner (1881-1914)
- typický buřič životem i dílem – pocházel z bohaté rodiny, ale nechtěl převzít rodinný podnik
- už na studiích žil bohémsky, střídal školy, studium nedokončil
- otec ho vydědil, pracoval jako karikaturista, spisovatel, novinář
- rozešel se s anarchismem, přesto byl veden jako anarchista, proto povolán do války roku 1914 do první linie
- ztratil se, později prohlášen za nezvěstného, mrtvého
- obě jeho básnické sbírky mají ironický název, vyjadřují postoj rouhavého cynika, pod touto maskou psal verše, ve skutečnosti byl ale citlivý člověk, což vyjadřuje v básni Přetékající pohár – „Pohár (srdce), který čeká na rty člověka.“
- typický příklad: báseň Perspektiva

Perspektiva
Má milá rozmilá neplakej,
svět už nebude jinakej.
Dnes ještě buďme veselí
na naší bílé posteli.
Zejtra? Kdožpak ví…
Zítra si lehneme do rakví.

Díla: básnické sbírky Po nás ať přijde potopa! a Radosti života

antiliterární styl:
- využití dobových forem lidové zábavy (kuplety, šansony)
- pravidelný verš, forma popěvku, písně (refrény)
- blízkost k hovorovému, prozaickému sdělení
- neobrazné vyjadřování, převážně přímé pojmenování (= odlišnost od symbolistů)
- obraz velkoměsta (kavárny, noční podniky, hospody) => odpor k měšťáckému světu, falešné morálce a pokrytectví
- zdánlivě cynický výsměch, ironie, pamfletický útok (zastírá touhu po silném citu a bolest, hořkost, zklamání, rezignaci)
- otevřenost až šokující, věcnost, racionální pohled (vliv Havlíčka, Machara)
- forma osobní zpovědi => lyrický hrdina (neúspěšný student, bohém, piják)

Píseň zhýralého jinocha
Pamflet = zlobný útok na nějaké dílo
Přítelem Gellnera byl Karel Toman (básník, tulák)

Fráňa Šrámek (1877 – 1952)
- básník, prozaik, dramatik
- narozen v Sobotce v Českém ráji
- Fráňova Sobotka – festival
- studia gymnaziální v Písku
- po gymnáziu Praha, a tam se z něj stal anarchista
- zlo v jeho životě rukoval do války na první linii, tam byl těžce zraněn
- válku přežil v ústraní zásluhou přátel
- ač byl stoupencem Masaryka, po válce se jeho odkazu zmocnili komunisti
- za války psal tzv. do šuplíku – vlastenecká poezie

Dílo - básnické:
Života bído, přec tě mám rád
Modrý a rudý – anarchistický útok na společnost, na rakouský militarismus
- verše o vojácích
- havlíčkovského typu
- obraz osobních prožitků
- reálné zkušenosti
- obsahuje: Raport, Píšou mi psaní
Splav – milostná lyrika (poezie mládí a lásky)
- vitalismus – vyjádření vztahu člověka k přírodě