Literatura přelomu století (19. – 20.) – moderna - Všichni Všem


Materiál je formátu doc

Literatura přelomu století (19. – 20.) – moderna

Detail materiálu

Autor:
Přidáno: 05.12.2010 12:31
Kategorie: Poznámky
Předmět: Literatura
Známka: 2
Hodnoceno: 1x
Popis: Literatura přelomu století (19. – 20.) – moderna: nové umělecké směry, představitelé ve světě a u nás, společné rysy v umění.Impresionismus, symbolismus, dekadence, secese.


Stáhnout materiál

Oznámkuj materiál: 1 2 3 4 5

Nahlásit materiál

Doporučit přátelům




Náhled materiálu: Pozor! Náhled nemusí odpovídat skutečnosti. (v náhledu chybí obrázky a formátování se může lišit)

Literatura přelomu století (19. – 20.) – moderna
- 1890 – 1914

Nové umělecké směry: impresionismus, symbolismus, dekadence, secese.
Představitelé ve světě – prokletí básníci
Představitelé u nás – česká moderna
Ve společnosti jsou velké změny v důsledku druhé průmyslové revoluce – využití elektřiny (Thomas Alva Edison, Nikola Tesla, František Křižík) => revoluce v dopravě – výbušné motory – automobilismus – hromadná výroba.
Rozvoj strojírenského a zbrojního průmyslu – zbrojení – příprava války.
Ve společnosti dochází k atmosféře nejistoty, napětí, strach z budoucnosti – vládnoucí buržoazie, střední vrstvy a nejchudší (dělníci) vidí šanci v revoluci – umělci jsou na jejich straně – odmítají optimismus realismu a vymýšlejí nové směry v umění.
Umělci na protest proti měšťákům vedou bohémský život. Odmítají falešnou morálku.

Společné rysy v umění
1. zdůrazňování svobody projevu – ne realismus
2. podmínka tvorby – maximální zážitky – nic nebylo tabu
3. odpor ke kolektivismu, individualismus, originalita
- odmítali epigonství
4. hledání nového pojetí krásy – nová estetická norma
- krása tam, kde ji ostatní nevidí
- krása je v pravdě – nebát se přiznat i nepříjemné věci
5. umělec musí být odvážný, tvorba je podmíněna utrpením
„Tvůrce a jeho sestra bolest.“
6. objevují se nové směry, byly typické pro výtvarné umění, literaturu a hudbu
- společný znak: Vnitřní život člověka je důležitější, než ten vnější.

Nové umělecké směry
- ve výtvarném umění se dá odvodit na srovnání tří obrazů:
1) Coubert – Štěrkaři
- námět: sociální, pracovní
- těžká práce člověka ubíjí
- detaily: nástroje, štěrk
- černobílá barva

2) Repin – Burlaci na Volze

- z obou obrazů by si měl divák odnést pocit křivdy, nebýt lhostejný

3) Monet – Rouenská katedrála
- za svítání, v plném slunci, při západu slunce
- cíl: zachytit obraz v určitém okamžiku

1) impresionismus
- z lat. impressio = dojem
- původně francouzští malíři C. Monet, A. Renoir, E. Degas, sochař A. Rodin, hudební skladatel C. Debussy;
- Monetův obraz Imprese – zachycuje východ slunce na mořské hladině
v malířství:
- jasné, čisté barvy
- vystižení bezprostředního dojmu, nálady (hra světel a stínů), mozaika barev, neurčité kontury
v literatuře:
- sdělení bezprostředního subjektivního dojmu, vyjádření okamžité nálady, neopakovatelné chvíle (smutek, radost, melancholie, nostalgie)
- potlačení rozumové účasti na obsahu
- volné řazení zrakových a sluchových dojmů (melodičnost)
- v popředí lyrika, zvl. přírodní; lyrizace prózy (uvolnění kompozice, oslabení příběhu, fragmentárnost)
- odpor k realismu
fr. básník P. Verlaine, v české literatuře A. Sova, K. Hlaváček, v próze F. Šrámek

2) symbolismus
- reakce na realismus, naturalismus i impresionismus
- odpor k realismu
- vyjádření pomocí náznaků, symbolů, obrazových pojmenování (přenášení významů, vyslovení abstraktní nebo skryté představy, nečekané spojování představ -> rozvoj básnické obraznosti)
- důraz na hudebnost verše
- podmanivá působivost, snaha vsugerovat pocit
- volný verš
- † = utrpení, smrt, víra, vzkříšení
fr. básníci Ch. Baudelaire, P. Verlaine, A. Rimbaud, S. Mallarmé aj., v české literatuře O. Březina, A. Sova, K. Hlaváček

3) dekandence
- z fr. décadence = úpadek
- zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení životem; pocity rozkladu a smrti (únik z reálného života, který básníkům připadal těsný, úzký, nedokonalý, do světa snů, k mystice – víra v nadpřirozený svět, v Boha)
- úsilí o „čisté umění“ (lartpourlartismus – umění pro umění)
fr. básnici P. Verlaine, S. Mallarmé, ang. spisovatel O. Wilde, v české literatuře Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic

Secese
- poslední kompletní umělecký sloh – zahrnuje všechny druhy umění, přesahuje i do řemesel
- oddělení od předchozích umění
- nové umění, mladé umění
- 1880 – 1910
- nejvíce se projevuje v architektuře, literatuře, výtvarném umění, hudbě

Základní znaky secese:
1. využití teplých barev – odvozených od slunce, nebo kontrast bílá – černá
2. využití zdobení, motivů ženského těla, zvířecí motivy, květiny
3. využití plakátů – Alfons Mucha
4. v umění se uplatňují impresionismus, symbolismus a dekadence
5. secese má v každé zemi jiný charakter (ve střední Evropě převládá výtvarné umění)

Nejvíce památek ve Vídni, Praze (obecní dům), Hradec Králové, Pardubice (divadlo).

Antonio Gaudí

Představitelé ve světě
- Prokletí básníci: Charles Baudelaine (bohémský život, oceněný až po smrti)
 


...
pokud chcete materiál celý, musíte si jej stáhnout (stažení je zdarma)

 
novinky

Přidat komentář

Ohodnoť materiál Literatura přelomu století (19. – 20.) – moderna.


 
typ

Podobné materiály

Podobné materiály k materiálu: Literatura přelomu století (19. – 20.) – moderna

lupa
Rychlá navigace
přejdi rychleji k hledaným materiálům


 
statistika
Statistika
Jak jsme na tom?

Studentů: 39030
Materiálů střední školy: 3604
Materiálů vysoké školy: 1593
Středních škol: 806
Vysokých škol: 63



© 2010 - 2019 Všichni Všem - Smluvní podmínky | Kde to jsem? | Kontakty | Reklama
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace