9. Realismus v evropských literaturách - Všichni Všem

9. Realismus v evropských literaturách

Realismus

– umělecký směr 2. poloviny 19. století
– ústí v naturalismus
– hrdina je typický představitel společenské třídy či stavu, nevybočuje z rámce, doba je zakotvena (doba utváří hrdinu), prochází psychologickým vývojem
– vypravěč je „vševidoucí“
– převážně v ER formě
– realismus je záležitost především prózy (romány, povídky)
– je ovlivněn pozitivizmem
– podle Taineho je člověk ovlivněn třemi faktory – dědičnost, prostředí, výchova
– kniha je „laboratorní protokol“ a lidé jsou „laboratorní krysy“

RUSKO

Fjodor Michailovič Dostojevskij (1821 – 1881)
– v mládí přišel o matku a otce mu zavraždili nevolníci
– pro odpor k cařismu byl odsouzen a deportován na Sibiř
– Zápisky z mrtvého domu – při psaní vycházel ze svých zkušeností ze sibiřského vězení, rady carovi, jak reformovat vězeňství
– Zločin a trest – student Raskolnikov zabíjí rychtářku a domnívá se, že zbavil svět zlého člověka, student posléze trpí výčitkami svědomí
– Hráč – román s velkým množstvím autobiografických prvků
– Idiot – hlavním hrdinou je epileptik kníže Myškin
– Běsi – inspirovaný anarchistickým hnutím, ústřední postava Stavrogyn, soudobý obraz společnosti
– Bratři Karamazovovi – vražda otce, nespravedlivě je obviněn jeho syn

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910)
– žil v Jasné Poljaně
– Sevastopolské povídky – čerpá ze zkušeností z Krymské války
– Vojna a mír – historický román bez ústřední postavy (Andrej Balkonskij, Pierre Besuchov…), odehrává se na pozadí napoleonských válek
– Anna Kareninová – tragický příběh, Anna je provdána za staršího, dobře situovaného muže, ale naváže vztah s Vronským
– Kreutzerova sonáta – Pozdnyšev po sňatku svou ženu miluje, ale láska přeroste v nenávist až ji zabije

Anton Pavlovič Čechov (1860 – 1904)
– pro autora je typické, že píše úsporně, ale charakter postav vystihne výborně
– je znám jako dramatik, ale psal i prózu
– Nudný příběh - novela